Školka je můj kamarád‚ naučí mě‚ co mám znát.

ŠVP

Školní vzdělávací program
pro předškolní vzdělávání
 
2018-2022
 
    Žijeme všichni na modré planetě
 
 Motto: Pomoz mi, abych to dokázal sám.
                Pomoz mi, abych to dokázala sama.
 
                                                        (Maria Montessori)
 
Školní vzdělávací program byl projednán na pedagogické radě dne 29.8.2018, evaluován se závěry z pedagogické rady dne 29. 8. 2018.
Školní vzdělávací program byl vydán ředitelkou školy dne 31. 8. 2018.
Jeho účinnost vstupuje v platnost dne 3. 9. 2018
 
                                                                                      Hana Zmeškalová Dis.
                                                                                ředitelka školy
 
 
 
 
1. Identifikační údaje
1.1. Název a sídlo školy 
           I. Mateřská škola, Piaristická 137, Moravská Třebová, okres Svitavy
           Právní forma: příspěvková organizace
           Identifikátor: 600 099 555
           IČO: 70 880 611
           IZO:  Mateřská škola  - 003 366 952
           IZO:  Školní jídelna   -  002 890 801
           Datová schránka:   IDbs4vx2z 
Webové stránky: mspiarka.websnadno.cz
Školní email: skolkapiarka@seznam.cz
 
MŠ Piaristická:
Tel:     461 316 637
mobil: 733 781 154 - ředitelka školy, reditelka.mspiarka@seznam.cz
mobil: 704 793 656 - I. odd.
mobil: 704 793 909 - II. odd. 
mobil: 703 600 433 - III. odd.
Tel.:    461 310 497, 733 781 151  -  účetní školy, ucetni.mspiarka@seznam.cz
Tel.:    461 310 498, 739 451 459  -  jídelna, vedoucí stravování
 
 
Odloučená pracoviště:
Mateřská škola Piaristická 1476 
    mobil: 704 793 904  - IV. odd.,  zastupkyne.mspiarka@seznam.cz
               739 451 452  - V. odd. 
Mateřská škola Boršov 102
    mobil: 733 781 153  - VI. odd. 
    mobil: 739 451 459  - kuchyň 
Mateřská škola, Sušice 52       
    mobil: 733 781 152  - VII. odd.
Součástí jsou školní jídelny a školní výdejny:
           školní jídelna a výdejna Piaristická 137 – 002890801
           školní výdejna Piaristická 1476
           školní výdejna Sušice 52
           školní výdejna Boršov 102 
1.2. Ředitel
Údaje o jmenování ředitelky mateřské školy
Jmenování ředitelky I. Mateřské školy proběhlo na základě výběrového řízení. Rada města jmenovala ředitelku školy svým usnesením č. 2976/R/021017 ze dne 2. 10. 2017.
Nástup do funkce - 3. 10. 2017
 
1.3. Zřizovatel
Město Moravská Třebová
          Právní forma: veřejnoprávní korporace
          IČO : 02 77 037
Adresa: TGM 29, Moravská Třebová, okres Svitavy
Telefon: 461353111
 
1.4. Platnost dokumentu 
školní rok 2018-2022
 
1.5. Zpracovatelé 
Bc. Hana Kříbalová
Jana Fryčová
Mgr. Bc. Julie Coufalová
Hana Zmeškalová Dis.
 
 
 
 
2.  Obecná charakteristika školy 
Mateřská škola je právním subjektem od 1. 1. 2001. 
Zřizovatelem příspěvkové organizace je město Moravská Třebová. 
Celý komplex právního subjektu tvoří čtyři samostatně fungující budovy. 
Skládají se ze 7 tříd, z toho 5 tříd se nachází ve středu města a 2 třídy ve vesnicích – Sušice, Boršov - patřících k městu Moravská Třebová.
Všechny 4 budovy jsou starší 80 let a snažíme se je postupně rekonstruovat a renovovat.
První záznamy o I. MŠ sahají až do roku 1949. 
Druhá budova – MŠ Piaristická 1476, vznikla v roce 1976 a byla sloučena s I. MŠ v roce 1998, v roce 1999 byly připojeny další dvě samostatné mateřské školy v Boršově a Sušicích. Do vzniku právního subjektu - příspěvkové organizace, řídil veškerý chod MŠ Školský úřad Svitavy, provoz zajišťovalo město Moravská Třebová.
 
Hlavní budova - Piaristická 137 : tři třídy
Odloučené pracoviště MŠ Piaristická 1476: dvě třídy 
Odloučené pracoviště MŠ Sušice 52: jedna třída  
Odloučené pracoviště MŠ Boršov 102: jedna třída 
 
2.1. Charakter budov, okolí školy
Hlavní budova – Piaristická 137:
Je jednopatrová se samostatným plynovým vytápěním.
V přízemí se nachází školní kuchyně s přilehlými prostory, které jsou pro tuto činnost potřebné – tj. černá kuchyně, pracovní prostor, sklad, kancelář vedoucí stravování, sociální zařízení.
V prvním patře je ředitelna, sborovna, kancelář účetní. Škola je trojtřídní, dvě lehárny.  Jedna z leháren slouží též jako malá tělocvična.  
K mateřské škole patří i zahrada s velkou plochou s travnatého prostoru pro volný pohyb dětí. Součástí zahrady jsou pískoviště, houpačka a průlezky. 
 
Odloučené pracoviště MŠ Piaristická 1476:
Nachází se v těsné blízkosti hlavní budovy v zahradě, je dvoupodlažní. Má dvě třídy. Třída v prvním patře se využívá i jako lehárna. Strava je dovážena z hlavní budovy a přichystána v přízemí v malé kuchyňce.
 
Sušice 52:
Mateřská škola v Sušicích je jednotřídní přízemní budova, obklopena zahradou s ovocnými stromy. Je vybavena průlezkami, pískovištěm a houpačkami. Umístění školy umožňuje pěkné výlety do okolí. Jídlo je dováženo z hlavní budovy. 
 
Boršov 102:
Jednotřídní mateřská škola v Boršově je umístěna v budově bývalé základní školy. Pravá část je vyhrazena pro MŠ, v levé části je obecní knihovna a místnost upravená jako tělocvična. V přízemí budovy je kuchyně, jídelna, stará tělocvična, pošta a obecní místnost. Prostory pro mateřskou školu jsou velké a pěkně upravené. Školní zahrada za budovou MŠ je upravená pro dětské hry. 
 
2.2. Současný stav zaměstnanců mateřské školy
ředitelka
14 pedagogů  - všichni splňují vzdělání 
4 asistenti pedagoga
1 účetní
4 školnice
1 uklízečka na částečný úvazek
1 vedoucí stravování
3 kuchařky
1 údržbář
1 topič na částečný úvazek
 
 
 
3. Charakteristika vzdělávacího programu
Výchova
Motto: Pomoz mi, abych to dokázal (a) sám (a).
 
Vedeme děti k samostatnosti - v každodenních sebeobslužných činnostech. Snažíme se maximálně omezit obsluhování a dělání věcí za dítě, trpělivě čekat, než dítě daný úkol zvládne (jak pedagogové, tak rodiče!). Co dítě zvládne samo, necháváme ho také samotné udělat. 
Učíme dítě vyvinout snahu a úsilí a motivujeme dítě ke snaze zvládat věci samostatně, případně jen dopomůžeme dítěti k zvládnutí činnosti. 
Cíle, co má dítě již v sebeobsluze zvládat samo, uzpůsobujeme věkovým a individuálním zvláštnostem. Každé dítě je trpělivě vedeno, dostává se mu opakovaného vysvětlení. Nároky na dítě jsou přiměřené, ale rozvíjející a vedoucí dítě k radosti ze samostatně zvládnutého úkolu. 
Tento přístup dospělých vede děti k rozvoji osobní zodpovědnosti, jež je pro ně důležitá v celém jejich dalším životě. A nejen pro ně osobně, ale i pro celkový rozvoj a kvalitu společnosti jako celku.
 
Vedeme děti k vlastnímu uvažování a závěrům - nepředkládáme dětem jen hotová fakta, ale otázkami a vhodnou a pro dítě srozumitelnou komunikací podněcujeme a nabádáme děti k vlastním úsudkům. Učíme děti přemýšlet nad různými věcmi a situacemi a tím rozvíjet jejich samostatnost a sebejistotu v oblasti myšlení i následném rozhodování. 
 
Vedeme děti k osvojování si základů slušného chování  - pozdravit, poprosit, poděkovat, pustit staršího, pomoci druhému, základy stolování…
Děti rozvíjíme a dáváme jim základy kladných charakterových vlastností a hodnot - omluvit se, přiznat se, říkat pravdu, rozdělit se, učit se respektu a toleranci jeden vůči druhému, neskákat do řeči, vyslechnout druhého, dokázat vhodně vyjadřovat své pocity a v rámci možností daného věku, trénovat sebeovládání. 
Podporujeme rozvoj emoční inteligence  - jak vedením k ohleduplnosti jednoho vůči druhému, tak dodržováním domluvených dohod a stanovených pravidel, která jsou vytvářena společně s dětmi v jednotlivých třídách. 
Rozvíjíme schopnosti spolupráce a domlouvání se mezi sebou navzájem. Protože výchovu dětí v předškolním období vnímáme jako klíčovou, chceme zapojit rodiče do besed o výchově a tak jim formou diskuze, otázek i odpovědí napomáhat k vhodnému vedení a přístupu ke svým dětem.
 
Vzdělání
Motto: To by se mělo prozkoumat!
Vedeme děti tak, aby měly usnadněný přechod do ZŠ: 
 
V kompetencích sociálních a personálních: 
Připraveností dětí po stránce samostatnosti;
zvládání základních hygienických návyků;
upevňováním pracovních a společenských návyků; 
rozvojem a posilováním jejich volních vlastností – vyvinout snahu, úsilí, dokončit započatou činnost;
upevňováním důležitosti osobní zodpovědnosti za své věci, chování, rozhodnutí a dodržování domluvených dohod a pravidel;
zakotvením dobrých návyků a režimu u dítěte.
 
V kompetencích k učení: 
Rozvíjením zrakového vnímání;
předmatematických představ;
správných grafomotorických návyků – úchop tužky, uvolněnost kloubů pro psaní;
včasnou logopedickou prevencí. 
 
V kompetencích činnostních a občanských:
Upevnění základních dopravních znalostí; 
má základní dětskou představu o tom, co je v souladu se základními lidskými hodnotami a normami i co je s nimi v rozporu, snaží se podle toho chovat;
spoluvytváří pravidla společenského soužití mezi vrstevníky, rozumí jejich smyslu a chápe potřebu je zachovávat.
 
 
Diagnostika: na základě znalostí aktuální úrovně rozvoje i dalších rozvojových možností každého dítěte sledujeme jeho celkový vývoj. 
Za vhodnou formu diagnosticko – intervenčního přístupu považujeme knihu Diagnostika dítěte předškolního věku Jiřina Bednářová a Vlasta Šmardová.
Tato diagnostika je zaměřena na sledování a rozvoj dítěte v oblastech motoriky, grafomotoriky, zrakového vnímání, sluchového vnímání, vnímání prostoru, vnímání času a základních matematických představ.
Výchovně vzdělávací činnosti se snažíme vést jako prolínající se zábavný a přirozený celek pro přirozený rozvoj dítěte na všech jeho úrovních.
 
Pedagog (dospělý) k dětem
Motto: To co dělám, dělám ve prospěch dítěte.                                                      
          Kdo chce, hledá způsoby, kdo nechce, hledá důvody.
 
Pedagog děti hlavně mateřsky vede, ukazuje jim cestu a je jim trpělivým průvodcem na jejich první a bezpochyby jednou z nejdůležitějších cest životem.
Zamýšlí se nad svým jednáním, je si vědom, že jde dítěti vzorem, který napodobuje, a snaží se o to, aby byl co nejlepším příkladem do jejich budoucího života.
Klade sám sobě otázky ohledně svého příkladu a chování vůči dětem.
Co je tím učím? Co jim předávám? Co jim ukazuji? Jaký (nebo čeho) jsem pro ně příklad? O svém vlivu na děti přemýšlí a cíleně ho posouvá pozitivním směrem ke zkvalitňování svého působení.
Snaží se o navazování kvalitního a pozitivního vztahu s dítětem na základě partnerství. Dětem naslouchá, je vůči nim empatický a volí metodu pozorování pro lepší pochopení individuálních zvláštností jednotlivých dětí.
Využívá situačního, prožitkového, kooperačního učení jakožto jedné z nejefektivnějších metod pro rozvoj dítěte. 
 
 
 
4. Podmínky předškolního vzdělávání
4.1.  Věcné podmínky
Hlavní budova  -  Piaristická 137:
Třídy jsou přiměřené počtu dětí, prostor je využíván pro hru dětí ve skupinách i pro společné činností jak spontánní tak řízené. 
Vybavení hračkami, pomůckami, náčiním, materiály a doplňky, odpovídá počtu dětí, pomůcky je však třeba průběžně doplnit, obměnit a přizpůsobit věkovým nárokům dětí např. děti 2 až 3 leté.
Hračky, pomůcky, náčiní a další doplňky nebo alespoň jejich podstatná část je umístěna tak, aby je děti dobře viděly a mohly je samostatně brát a zároveň se vyznaly v jejich uložení: jsou stanovena pravidla pro jejich využívání pedagogy i dětmi.
Nábytek ve třídách je starší, je třeba ho do budoucna obměnit.
Děti se svými výtvarnými prácemi podílejí na úpravě a výzdobě interiéru budovy. Prostředí je upraveno tak, aby dětské práce byly dětem přístupné, a mohli si je prohlédnout i jejich rodiče.
Materiál k činnostem výtvarným a pracovním je ukládán na přístupném a k tomu určeném místě. 
Ve škole jsou k dispozici 2 lehárny, 1 lehárna je stabilní a slouží jen pro odpočinek a ve 2 lehárně jsou starší železná lehátka vybavená novými matracemi, která jsou stahovatelná, což umožňuje využívat daný prostor i jako tělocvičnu. K tělovýchovným chvilkám je tu k dispozici pro děti různorodé náčiní a prvky podněcující děti k pohybovým aktivitám.
Sociální zařízení je na každém patře jedno. Obě prošla celkovou rekonstrukcí a to v roce 2010 v přízemí a v prvním patře v roce 2011. Tam také byla při rekonstrukci zbudována i toaleta pro pedagogy. 
Dětem a rodičům je k dispozici velká šatna, která je rozdělena do tří „boxů“ – každá třída má svou barvu a každé dítě má stálé místo vyznačené značkou.
 
Odloučené pracoviště MŠ Piaristická 1476:
Tato budova školy se nachází v zahradě.
Jedná se o dvoupodlažní budovu, v každém podlaží je 1 třída, třída v prvním patře slouží i jako lehárna. 
V šatnách má každé dítě své místo vyznačené značkou. 
Sociální zařízení u obou tříd je nově zrekonstruované, u spodní třídy v roce 2014, u horní třídy 2017.
Třídy jsou velké a světlé, prostor je využíván pro hru dětí ve skupinách i pro společné činností, jak spontánní tak řízené. 
Vybavení hračkami, pomůckami, náčiním, materiály a doplňky, odpovídá počtu dětí i jejich věku; vše je průběžně obnovováno a doplňováno pedagogy.
Hračky, pomůcky, náčiní a další doplňky nebo alespoň jejich podstatná část je umístěna tak, aby je děti dobře viděly a mohly je samostatně brát a zároveň se vyznaly v jejich uložení: jsou stanovena pravidla pro jejich využívání pedagogy i dětmi.
V malé místnosti v prvním patře je umístěna kopírka pro obě třídy. Pro horní třídu je zde uložen metodický a pracovní materiál pro práci s dětmi. Místnost také funguje jako zázemí pro pedagogické pracovníky. Slouží i jako zázemí pro hospodářku, je zde umístěna myčka na nádobí a dřez.
V přízemí je malá kuchyňka, která slouží jako výdejna jídla pro obě oddělení. Je zařízena sporákem, mikrovlnou troubou, kuchyňskou linkou a zabudovanou myčkou nádobí. 
Do této budovy je strava dovážena z hlavní budovy. 
Na budovu této mateřské školy bezprostředně navazuje školní zahrada.
Zahrada poskytuje dětem chráněné zázemí od okolí města. Umožňuje dětem volný pohyb s aktivitami na průlezkách, dvou pískovištích a hry v malém dřevěném domečku.
 
Odloučené pracoviště MŠ Boršov 102:
Jednotřídní mateřská škola se nachází v prvním podlaží budovy. Je tu prostorná šatna, kde každé dítě má svoji skříňku se značkou. Třída je velká, prostorná, světlá, vybavená hračkami, pomůckami a různými doplňky, děti mají k dispozici hrací koutky. Prostor třídy je rozdělen na dvě části, část třídy s kobercem slouží především k volné hře dětí, ale i pro řízenou činnost, část třídy se stolečky je využívaná ke stravování, pro výtvarnou, pracovní činnost a hru. Na třídu navazuje nábytkem oddělená ložnice, která je prostorná a vzdušná, na odpolední odpočinek děti mají k dispozici postýlky.
Sociální zařízení pro děti se nachází v blízkosti třídy, kde má každé dítě značkou označené místo pro osobní hygienické potřeby.
Ve stejném patře se nachází malá sborovna, která slouží jako zázemí pro pedagogické pracovníky, sociální zařízení pro dospělé, malý sklad a kuchyňka. 
Děti mají na stejném patře také k dispozici tělocvičnu, která je využívána k tělovýchovným chvilkám, ale také ke společným akcím a vystoupením pro rodiče.
V zadním traktu za budovou školy se nachází školní zahrada. Je oplocená, děti mají k dispozici průlezky, pískoviště,
zahradní nábytek pro klidný pobyt venku. 
 
Odloučené pracoviště MŠ Sušice 52:
Jednotřídní mateřská škola, vesnického typu, prostorná šatna, kde má každé dítě svoji značku, třída je světlá, suchá, prostorná.
Vybavení hračkami, pomůckami, náčiním, materiály a doplňky, odpovídá počtu dětí i jejich věku; děti mají k dispozici hrací koutky, vše je průběžně obnovováno a doplňováno a pedagogy a dětmi plně využíváno. 
Na třídu navazuje ložnice s postýlkami, která je také prostorná a vzdušná.
Hračky, pomůcky, náčiní a další doplňky nebo alespoň jejich podstatná část je umístěna v novém dětském nábytku. Ten je přizpůsoben tak, aby pomůcky a hračky děti dobře viděly a mohly je samostatně brát a zároveň se vyznaly v jejich uložení: jsou stanovena pravidla pro jejich využívání pedagogy i dětmi. Sociální zařízení je nově rekonstruováno a odpovídá normám.
Malý oddělený prostor v ložnici slouží k uložení metodického a pracovního materiálu, zároveň poskytuje i zázemí pro pedagogické pracovníky. Sociální zařízení pro dospělé je také nově zrekonstruováno.
Malá kuchyňka slouží k výdeji jídla, které je dováženo z hlavní budovy. Je zařízena sporákem, mikrovlnou troubou, kuchyňskou linkou a myčkou na nádobí.
Mateřská škola má k dispozici hned za budovou oplocenou, prostornou, tichou zahradu, s krásnými, nezávadnými, vzrostlými stromy, dřevinami a chráněnou vrbou. Děti mají k dispozici pískoviště – zastíněné, průlezky, zahradní nábytek a hrací altán.
V posledních letech proběhly tyto opravy: 
nová elektroinstalace
výměna dřevěných oken a dveří za plastové 
vybudování nových odpadů a napojení na místní kanalizaci
nová kachlová podlahová krytina v chodbě
V letošním roce je plánovaná výměna podlahové krytiny v herně a jídelně.
Současně v těchto prostorách proběhne oprava omítek, stržení starého umakartového obložení. Nově opravené omítky budou barevně vymalovány.
 
Záměr – kam směřujeme: 
Chceme postupně zrekonstruovat a vybavit herními prvky zahrady u všech budov.
Zrekonstruovat pískoviště, vytvořit nad nimi dostatečné zastínění a praktické zakrývání pískoviště po hře. Vytvořit dostatečný úložný prostor pro hračky na písek i zahradu.
Kolem houpaček vybudovat bezpečnostní zábrany.
Obohatit zahradu o nové herní a zábavné prvky.
MŠ Sušice: do budoucna bychom chtěli obnovit zahradní průlezky a obložit zahradní altán.
MŠ Boršov: na zahradě vybudování nového altánu pro děti (není na zahradě žádný stín), oprava dětského kolotoče (výměna dřevěných částí).
Ve třídě průběžná obnova starého nábytku, výměna matrací v dětských postýlkách.
 
4.2. Životospráva 
Dětem je poskytována plnohodnotná a vyvážená strava. 
Je zachována vhodná skladba jídelníčku, dodržována zdravá technologie přípravy pokrmů a nápojů.
Děti mají stále k dispozici dostatečné množství tekutin v průběhu celého dne a to např.: pitné vody, minerální vody, ovocné a bylinkové čaje, ředěné džusy, ovocné šťávy. Každé dítě má svůj vlastní hrneček.
Mezi jednotlivými podávanými pokrmy jsou dodržovány vhodné intervaly. 
Děti do jídla nenutíme, ale snažíme se, aby alespoň jídlo ochutnaly a naučily se tak zdravému stravování. 
Spolupracujeme s rodinou, abychom poznali specifické potřeby každého dítěte, stejně tak i stravovací návyky rodiny. 
Podávání svačinek je samoobslužné, čímž jsou děti vedeny k samostatnosti. V případě individuální potřeby dítěte s obsluhou dopomáhá dospělý.
Děti mají v průběhu dne k dispozici čerstvě nakrájené ovoce či zeleninu.
 
Záměr- kam směřujeme:
Preferovat pitnou vodu jako hlavní příjem tekutin. 
Učit děti konzumaci čerstvého ovoce a zeleniny. Spolupracovat s rodiči a to tak, že sladkosti k oslavě svátku a narozenin jsou nahrazeny ovocem a zeleninou. (Případně doma připraveným nebo upečeným dezertem.)
 
Dětem je denně podle aktuální situace a počasí v průběhu celého roku umožňován co nejdelší pobyt venku, čímž je zajištěn přirozený volný pohyb dětí v pro ně nejpřirozenějším a nejvhodnějším prostředí pro jejich celkový a maximální rozvoj.
Dětem s potřebou spánku a odpočinku po obědě je zajištěn klidový režim na postýlkách, matracích či podložkách k odpočinku určených.
Děti v posledním roce docházky do MŠ mají možnost rozvoje svých schopností, znalostí a dovedností při činnosti nabízené pedagogem v době odpočinku ostatních dětí.
Pedagogové si uvědomují, že jsou pro děti přirozeným vzorem, který děti napodobují.  Děti tak ovlivňují a mají možnost, být jim svým chováním dobrým příkladem.
 
Záměr  - kam směřujeme:  
Umožňovat dětem přirozený pohyb venku a vést je k rozvoji kondice a výdrže při delších procházkách.
 
4.3. Psychosociální podmínky
Celkově je pro nás prioritní snaha vytvořit pro děti i dospělé vlídné a chápající prostředí, ve kterém se cítí vítáni, v klidu a v bezpečí. 
Takové prostředí, ve kterém rodič své dítě zanechá s jistotou, že je o ně postaráno nejen po stránce fyzické, ale že je s ním zacházeno s laskavostí, s ohledem na jeho věkové, vývojové, sociální, individuální i momentální potřeby.
Pedagog děti vede tak, že je pozoruje a všímá si jejich vhodného jednání a pozitivního chování a to pak pochvalou a oceněním v daný okamžik, upevňuje. Je si vědom toho, že tento způsob učení a vedení je nejefektivnější. K dětem je vstřícný, chápavý, s empatií jim naslouchá. 
Pedagog jedná s dítětem s úctou a s respektem, vyhýbá se jakýmkoliv projevům a formám hrubosti, urážek a ponižování, které by následně vedly ke snižování sebedůvěry a sebehodnoty u dětí.
Ke vštípení správných zásad a k celkové pohodě ve třídě napomáhají také třídní pravidla, které vytváří učitelka ve třídě společně s dětmi.
Pravidla pro děti jsou jasná, srozumitelná, pochopitelná a jsou tvořena tak, aby dětem dávala smysl. V podstatě se jedná o základní pravidla slušného a společenského chování.
Učitel se snaží, aby byl každodenní chod ve třídě pro děti plynulý, klidný a pozvolný.
Dětem jsou předkládány takové vzdělávací nabídky a takové aktivity, které dítě chápe, jsou mu blízké, jsou pro něj užitečné a využitelné a jsou přiměřeně náročné a uzpůsobené danému věku, schopnostem a možnostem dítěte.
Adaptace nově příchozích dětí
Uvědomujeme si, že vstup do MŠ je jak pro dítě, tak i pro rodiče velkým mezníkem v jejich životě. Proto po vzájemné domluvě s učitelkou ve třídě umožňujeme rodičům pozvolné zvykání. Rodič má možnost chodit do třídy či na zahradu se svým dítětem ještě před oficiálním nástupem do MŠ. 
Dítě si tak prostředí ještě za bezpečné přítomnosti rodiče „okouká“ a snáze se pak při docházce adaptuje.
Základem pro kvalitní práci pedagoga je navázání osobního a pozitivního vztahu s dítětem. K celkové pohodě dětí napomáhá i to, že po celou dobu docházky nemusí měnit třídu.
 
Záměr- kam směřujeme:
Pozitivní zpětnou vazbou vedenou od dospělého k dítěti v ten správný čas. Na základě pozorování a jemné intervence, rozvíjet dítě jako jedince se zdravým sebevědomím, s osvojenými základními pravidly společenského chování, s citem a empatií pro druhé, respektem a ohleduplným chováním jednoho vůči druhému.
 
4.4. Organizace chodu
Denní řád je sestaven tak, aby vyhovoval dětem a jejich dennímu režimu s možností individuálního uzpůsobení dle aktuální situace.
Učitelé ve třídách dbají na to, aby byly činnosti řízené i spontánní, aktivity nad rámec běžného režimu vyvážené a v dané třídě ve vhodném poměru.
Dětem je umožňován dostatek času pro spontánní hru.
Učitelé vhodně volí aktivity, nechávají dětem prostor pro vlastní zapojení a iniciativu. Umožňují dětem činnosti individuální i zapojení se do činnosti skupinové či frontální.
Několikrát v týdnu je do denního režimu frontálně zařazeno zdravotně preventivní cvičení.
Činnosti se plánují tak, aby vyhovovaly potřebám a zájmům dětí, čímž pedagog přirozeně zajišťuje zájem a účast dětí při těchto naplánovaných aktivitách.
Pedagogové svoji pozornost plně věnují dětem, jejich výchově, rozvoji a vzdělávání. Tím, že je pozornost zaměřena na dítě, pedagog lépe vnímá jeho individuální potřeby a je schopen dítě lépe rozvíjet v různých oblastech.
Ke spojování dětí ve třídách dochází z provozních důvodů při ranním scházení a to maximálně do 8:00 a při poobědovém odpočinku u mladších dětí a při předškolní přípravě u dětí starších.
Stanovený počet dětí je na třídu 25, pokud není udělena výjimka.
 
Záměr – kam směřujeme:
Směřujeme k tomu, aby vytvořená pravidla ve třídách byla „živá“ a stala se nedílnou součástí každodenního chodu ve třídě. 
Chceme se více a efektivněji zaměřovat na individuální rozvoj jednotlivých dětí k čemuž nám bude pomáhat práce s knihou Diagnostika dítěte předškolního věku od Jiřiny Bednářové a Vlasty Šmardové a pomůcka Klokanův kufr.
 
4.5.  Řízení mateřské školy 
Kompetence, povinnosti, pravomoci a úkoly všech pracovníků jsou vymezeny v pracovních náplních.
Ředitelka vytváří ve vztazích se zaměstnanci vzájemnou důvěru, naslouchá jim a respektuje jejich názor. Věcné připomínky, nápady a myšlenky ostatních jsou zváženy a přijímány. Svým postojem vůči ostatním navozuje prostředí otevřenosti a přátelství. Vede je k týmové práci a vzájemné spolupráci na otázkách týkajících se MŠ. Všichni zaměstnanci mají možnost se vyjádřit k tvorbě ŠVP PV a tak se na něm spolupodílet.
Ředitelka vede pedagogy k tomu, aby výchova a vzdělávání každého dítěte byly promyšlené a individuálně uzpůsobované.
Pedagogičtí pracovníci se scházejí 3 – 5 x ročně na velkých pedagogických radách. Menší pedagogické rady se konají podle aktuálních potřeb. 
Společné porady s provozními zaměstnanci jsou svolávány pravidelně před zahájením školního roku a v případě společného řešení problému či podání společných informací.
Ředitelka společně s ostatními členy pedagogického týmu vypracovává ŠVP. 
Se svými podněty a postřehy se mohou spolupodílet pro zlepšení a zefektivnění ŠVP i provozní zaměstnanci a rodiče. 
Všichni zaměstnanci mateřské školy jsou seznámeni se zásadami a dodržováním ŠVP.
 
Záměr  - kam směřujeme:
Vést všechny zaměstnance k tomu, že důležité je pro dítě to, co prožívá, vnímá, cítí, co tím získá pro život. Aktivizovat pedagogický kolektiv ke spolupráci na dalším propracování ŠVP, systému evaluace školy a sebehodnocení školy. 
Využít profesionality kolektivu k práci na sobě – sebehodnocení a hodnocení zaměstnance, posun ve svých možnostech, kvalitách, aktivní nabídka svých kvalit ve prospěch školy.
Postupně zvyšovat zodpovědnost vedoucích zaměstnanců, delegovat na ně více pravomocí a odpovědnost.
 
4.6. Personální a pedagogické zajištění
Pedagogové se sebevzdělávají, ke svému dalšímu vzdělávání se snaží přistupovat aktivně a smysluplně.
Ředitelka podporuje profesionalizaci pracovního týmu, sleduje udržení a další růst profesních kompetencí všech pedagogů (včetně svojí osoby), vytváří podmínky pro jejich další systematické vzdělávání, které vychází ze zájmu jednotlivých pracovníků a potřeb MŠ s ohledem na množství přidělených finančních prostředků.  Na sebevzdělávání využívají pedagogové i přidělené volno k samostudiu.
Služby pedagogů jsou organizovány tak, aby byla vždy při všech činnostech dětem zajištěna optimální pedagogická péče a tím zajištěn bezproblémový provoz mateřské školy včetně odloučených pracovišť.
Jednání a chování pedagogů by mělo být maximálně profesionální (v souladu se společenskými pravidly, pedagogickými a lidskými zásadami výchovy a vzdělávání předškolních dětí).
Vedení školy provádí systematické hodnocení práce pedagogů a poskytuje jim pravidelně zpětnou vazbu.
Pro informovanost zaměstnanců je zřízen společný školní email. 
Specializované služby, jako je logopedie, rehabilitace či jiná péče o děti se speciálními vzdělávacími potřebami, ke kterým předškolní pedagog sám není dostatečně kompetentní, jsou zajišťovány ve spolupráci s příslušnými odborníky. 
Byly proškoleny 3 učitelky  - logopedické asistentky.
Zaměstnankyně školní stravovny a účetní jsou řádně proškolovány a sebevzdělávají se v rámci možností i na odborných seminářích a školeních, je jim poskytována a doporučována odborná literatura.
 
 
Záměr – kam směřujeme: 
Uskutečňovat v praxi společnou vizi z ŠVP.
Podporovat formu sebevzdělávání a motivovat zaměstnance vhodnou nabídkou ke zvyšování svých kvalit. 
Naladit pedagogický tým na stejnou vlnu profesionálního přístupu jak k dětem, tak k rodičům i kolegům. 
Podporovat a rozvíjet sebehodnocení vlastní práce, poučit se z chyb. 
Na základě vyhodnocení zpětné vazby spolu s pedagogy plánovat další profesní rozvoj. 
Rozvíjet kolegiální chování a netolerovat neprofesionalitu v jednání k dětem, rodičům i kolegům.
Podporovat rozvoj pedagogických schopností začínajících pedagogů.
 
 
4.6.1. Organizační schéma
Organizační struktura školy
Piaristická 137, Moravská Třebová
Odloučené pracoviště Piaristická 1476
Odloučené pracoviště Boršov 102
Odloučené pracoviště Sušice 52
 
 
Ředitelka
 
Učitelky
Kuchařky
Uklízečky
Vedoucí kuchařka
Školnice Piar., Sušice, Boršov
Vedoucí školní jídelny
Vedoucí učitelka Sušice
Vedoucí učitelka Boršov
Statutární zástupkyně ředitelky
Údržbář
Účetní
 
 
4.7. Spoluúčast rodičů
Základem pro kvalitní práci s dětmi je pro náš tým navázání otevřeného a přátelského vztahu s rodiči, a to na základě vzájemné důvěry, respektu, podpory a pochopení.
Pedagogové jsou k rodičům vnímaví a empatičtí s ohledem na jejich aktuální rodinnou situaci. Snaží se, pokud je to možné a celkově vhodné, vyhovět individuálním a oprávněným požadavkům u konkrétního dítěte.
Vhodně volí komunikaci a dávají rodiči prostor pro jeho osobní vyjádření. 
Pedagog nehodnotí dítě před jinými rodiči či jinými dospělými, je diskrétní a vyhýbá se nevhodným poznámkám. Je si vědom, že pracuje s důvěrnými informacemi, chrání soukromí rodiny.
Díky každodennímu kontaktu s pedagogem, při předávání dětí, mají rodiče možnost řešit výchovné i vzdělávací otázky týkající se jejich dítěte a domlouvat se tak na dalším postupu a rozvoji v konkrétních krocích.
Pedagog komunikuje s rodiči dle jejich projeveného zájmu, ovšem i tak, aby delšími rozhovory nenarušoval chod třídy. Pro delší čas rozhovoru s rodičem si sjedná schůzku mimo svou přímou pedagogickou činnost.
Rodiče jsou dále informováni prostřednictvím třídní schůzky na začátku školního roku, také formou informačních nástěnek, plakátů, v místním tisku, nebo na webových stránkách školy.
Rodiče mají možnost si u své třídní učitelky zapůjčit odbornou literaturu na téma výchovy a vzdělávání.
Při projeveném zájmu rodičů mohou být uspořádány besedy o výchově a vzdělávání dětí.
Rodiče mohou vstoupit do třídy za svým dítětem, podmínkou je, že nemají žádné infekční onemocnění a svou přítomností nenarušují probíhající činnost a přirozený chod a režim ve třídě.
Pro rodiče je v každé z budov MŠ zřízena „schránka důvěry“. I touto formou mohou sdělit svá přání, náměty, pochvaly, požadavky či připomínky, jak k chodu MŠ, tak k organizačním věcem či k pedagogům.
 
Záměr  - kam směřujeme: 
Snažit se o zapojení rodičů do činnosti školy, využít jejich nápadů a připomínek a společně hledat cesty ve výchově a vzdělávání předškolních dětí. 
Poskytovat rodičům odbornou radu, nabízet jim odbornou literaturu, zajímat se o problematiku, která je trápí, konzultovat s rodiči společný, případně individuální přístup, zapojovat rodiče do výchovně vzdělávací činnosti.
 
4.8. Spolupráce s ostatními institucemi a organizacemi
4.8.1.   Spolupráce se základními školami
Tradicí je několikaletá spolupráce se všemi třemi základními školami. 
Pedagogové mateřské školy navštěvují l. třídy před zápisem, účastní se také akcí pořádaných školami pro MŠ.
Každoročně se koná schůzka rodičů předškolních dětí za účasti ředitelů a učitelů škol.
 
Záměr – kam směřujeme:
Pokračovat ve spolupráci se základními školami, hledat další nenásilné cesty, jak dětem usnadnit vstup do základní školy. Nabízet rodičům odbornou pomoc, literaturu před nástupem do ZŠ, probírat s jednotlivými rodiči v předstihu případný návrh odkladu povinné školní docházky, organizovat pro rodiče předškolních dětí ve spolupráci s dalšími odborníky přednášky na témata, která souvisejí se začátkem školní docházky a s případnými úskalími tohoto období.
 
4.8.2.    Spolupráce se základní uměleckou školou
Každoročně na začátku školního roku ZUŠ pořádá pro děti z MŠ prohlídku a ukázku z nabídky jednotlivých kroužků.
 
Záměr - kam směřujeme:
 I nadále zlepšovat a pokračovat ve spolupráci. Vzájemné instruktážní návštěvy. 
 
4.8.3.   Spolupráce s dalšími institucemi
PPP  - spolupráce se týká převážně zjišťování školní zralosti dětí
Klinický logoped -  zde je hlavní spolupráce rodičů dětí s logopedickými vadami, my se zaměřujeme na prevenci a využíváme logopedických chvilek.
Na začátku školního roku MŠ navštěvuje logopedka a provádí u dětí, jejichž rodiče mají zájem, depistáž. 
Kulturní služby města – nabídka kulturních vystoupení a divadelních představení, výstavy a soutěže dle aktuální nabídky  
DDM – soutěže, výstavy, ekologické a sportovní a další akce
Domov pro seniory - programy pro starší spoluobčany, zhotovování přáníček, návštěva seniorů
Městská policie – dopravní výchova – dopravní hřiště – spolupráce na projektu
ČSZ – soutěže, aktivní účast při výstavách zahrádkářů
Městská knihovna – tvořivé dílny, návštěvy, soutěže, výstavy
HZS a PČR – exkurze
Střední vojenská technická škola – nabízí po domluvě k dispozici kinosál na promítání pohádek, organizuje akce pro děti s úkoly a prohlídkou některých vojenských prostor - muzeum. Podílí se na organizaci Dne učitelů.
Gymnázium – účast na akcích pro děti ke konci školního roku; účast na jejich akcích, které jsou vhodné pro naše děti.
 
Záměr – kam směřujeme:
Pokračovat v podnětné oboustranné spolupráci s výše uvedenými institucemi a prezentovat tak školu navenek. Splnit dětem přání, kdy se mohou předvést se svými dovednostmi ostatním a prožít tak příjemné pocity. 
Upevňovat své nezastupitelné místo a postavení mezi vzdělávacími institucemi ve městě.
 
4.8.4.   Začlenění mateřské školy do života obce
Snažíme se o oboustrannou spolupráci se zřizovatelem. Uvědomujeme si důležitost této spolupráce pro vytváření optimálních podmínek pro plnění poslání a záměrů školy.  Se zřizovatelem udržujeme velmi dobré vztahy, podílíme se na kulturních a společenských tradicích – například vystoupení dětí na „Objímání města“.
Spolupráce při zajištění kulturního programu ke Dni učitelů, dále výstavy výrobků našich dětí ve vestibulu Městského úřadu. 
Většina naší spolupráce vyplývá z platné legislativy.
 
Záměr – kam směřujeme:
Oboustranně spolupracovat se zřizovatelem, uvědomujeme si důležitost této spolupráce pro vytváření optimálních podmínek pro plnění poslání a záměrů školy. 
Upevňovat své nezastupitelné místo a postavení mezi vzdělávacími institucemi ve městě.
Všichni chceme do budoucna vylepšovat naši mateřskou školu, a to jak po stránce materiální tak i vzdělávací, hledat nové cesty k uskutečňování a naplňování cílů a záměrů RVP.
Před schválením provozního rozpočtu se snažit přesvědčit zřizovatele na konkrétních situacích a potřebnosti finančních dotací. 
 
Ve školním roce 2018/2019 bychom chtěli provést:
MŠ Piaristická 137 – elektroinstalaci spodního patra budovy, opravit venkovní omítky, oprava chodníků.
MŠ Piaristická 1476 – oprava střechy.
MŠ Boršov – nové sociální zařízení pro děti.
MŠ Sušice – oprava venkovních omítek.
 
4.8.5  Projekty
Naše mateřská škola byla zapojena do projektů:
„Klokanovy školky“
Projekt bude probíhat v období od 1. 1. 2018 - 31. 12. 2020 jako Centrum kolegiální podpory. Projekt je postaven na výměně zkušeností a postupů se sledováním vývoje dětí v oblastech matematické a čtenářské pregramotnosti a polytechnické výchovy. 
Jako CKP bude jednou měsíčně pořádat odpolední workshopy pro školky ve svém regionu. Zúčastněné školky získají možnost setkávání, sdílení a výměnu zkušeností pedagogů s používáním diagnosticko – intervenčních postupů a zkušeností s metodickou pomůckou Klokanův kufr a Klokanovy kapsy.
 
„Projektové dny v MŠ Piaristická“
Projekt v rámci výzvy č. 02-18-063  – Šablony II, která byla vyhlášená Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR (MŠMT).
Projekt bude probíhat v MŠ od 1.9.2018 – 31.8.2020
 
 
4.9. Podmínky vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami
I. stupeň podpory
Stupeň podpory zajišťuje MŠ. A to tak, že konkrétní pedagog ve třídě s dítětem se speciálními vzdělávacími potřebami (dále jen SVP) volí vhodná podpůrná opatření a sleduje konkrétní posun dítěte. Pokud k posunu nedochází ani po delším čase a úpravách pedagogického působení, doporučí rodičům vyšetření v PPP či SPC.
 
II. - V. stupeň podpory 
Při doporučení z PPP nebo SPC se uzpůsobí prostor pro konkrétní dítě s konkrétním stupněm podpory, vzhledem k možnostem, které v dané třídě jsou. Na základě doporučení z poradny, učitelky ve třídě vypracují IVP, který průběžně hodnotí a přizpůsobují konkrétním pokrokům a požadavkům dítěte.
 
Podmínky jsou také zpracované v TVP v dané třídě.
Při přidělení asistenta pedagoga je pro nás důležité vytvářet dobré vztahy a spolupráci -  a to mezi dítětem, asistentem i pedagogem. 
Role asistenta pedagoga a pedagoga ve třídě jsou jasně vymezeny a stanoveny a to tak, aby přispívaly k celkovému optimálnímu chodu ve třídě.
Pokud je ve třídě dítě se SVP, snažíme se uzpůsobovat pracovní dobu pedagogů tak, aby se co nejvíce časově překrývaly. To zajistí vhodnější podmínky pro dítě se SVP, tak i pro ostatní děti.
Pedagog, který pracuje s problematikou konkrétního dítěte, se o vhodné formy a metody rozvoje sám aktivně zajímá.
V současné době již máme zkušenosti s prací s dětmi s ADHD a PAS. 
 
Záměr  - kam směřujeme: 
Pokud pedagog již využil u dítěte I. stupeň podpory a vidí nutnost podniknout další krok ve prospěch dítěte, snažíme se spoluprací s rodinou získat k dítěti asistenta pedagoga.
 
 
4.10. Podmínky vzdělávání dětí nadaných
Při vzdělávání dětí mimořádně nadaných umožňujeme doplnění nabídky dalších aktivit podle jejich zájmu, schopností a nadání. 
Rozvoj a podpora těchto dětí je zajišťována a organizována tak, aby nebyla jednostranná a aby neomezila pestrost i šíři obvyklé vzdělávací nabídky. 
Možnost odkazu pro rodiče:
Patron nadaných žáků;
podpora vzdělávání mimořádně intelektově nadaných dětí;
www.qiido.cz  
 
4.11. Podmínky vzdělávání od dvou do tří let
Při podpoře a rozšíření institucionální péče o děti mladší tří let, by se pedagogové měli zamýšlet nad možnými riziky a vyvarovat se preferování zájmů dospělých nad zájmy dvouletého dítěte, nebezpečí přetěžování a manipulace.
Před přijetím dítěte mladšího tří let je třeba brát v potaz jeho konkrétní úroveň vyzrálosti pro přijetí do předškolního zařízení. Pokud není dítě dostatečně psychicky i fyzicky zralé pro přijetí, může to mít pro něj nevratné následky. Při přijetí dítěte mladšího tří let volíme vhodnou pozvolnou adaptaci. Vše je předem projednáno a konzultováno se zákonnými zástupci.
V současné době máme v MŠ jednu chůvu, která je k dispozici pedagogům na odloučeném pracovišti Sušice, kde mají nejvyšší počet dětí do tří let. 
V případě nutnosti a změny tato chůva vypomáhá tam, kde je to zrovna nejvíce potřeba vzhledem k aktuálnímu počtu dětí do tří let.
Služby pedagogů jsou zajišťovány tak, aby bylo umožněno maximální souběžné časové překrývání pedagogů na třídě pro celkový pohodový průběh dne a činností souvisejících s ostatními dětmi a s chodem na třídě.
 
Záměr – kam směřujeme:
V rámci daných možností ve třídě zajistit vhodný a bezpečný herní prostor s hračkami a pomůckami vhodnými pro tento věk. 
Pokud je do MŠ přijato dítě ještě s plenami a nutností přebalování, vytvořit k tomuto vhodný prostor.
 
5. Organizace vzdělávání
5.1. Charakteristika jednotlivých tříd
Všechny třídy v I. MŠ jsou heterogenní, což umožňuje soustředit do jedné třídy sourozence a kamarády. Věk přijímaných dětí 2-7 let
 
Hlavní budova – Piaristická 137:
Třída - Méďové: Nachází se v přízemí hlavní budovy. Její kapacita je 25 dětí. Prostor třídy je kobercem rozdělen do dvou částí. Část s kobercem slouží jak pro volnou hru dětí, tak pro činnosti organizované. Děti zde využívají pro hru koutek s kuchyňkou a koutek s kostýmy. Část se stolky je využívána ke hře, výtvarným činnostem – modelování, vyrábění, malování aj., a také ke stravování v době svačin a oběda. Přístup k sociálnímu zařízení mají děti z hlavní chodby, která vede i do společných šaten a leháren. Každé dítě má svojí značkou určený prostor pro ručník, kartáček a kelímek. Stejnou značkou mají děti označenou svoji skříňku na věci ve společné šatně. „Box“ Méďů v šatně má modrou barvu.
 
Třída - Sovičky: Je umístěna v prvním patře hlavní budovy v její zadní části. Třída má přiměřený prostor pro danou kapacitu dětí 25. Je prosvětlená, opticky rozdělená na hernu s kobercem, kde jsou pro děti vytvořeny různé herní koutky např.: kuchyňka, montážní koutek pro kluky, odpočinková zóna s knihovnou aj. Část se stolečky slouží k výtvarným a různým rukodělným aktivitám i ke stravování. Přístup k sociálnímu zařízení mají děti ze společné propojovací chodby a sdílí ji společně se III. třídou Koťat. Třída Soviček má vyhraněný svůj prostor v soc. zařízení, kde mají děti pod svou značkou ručník, kartáček a kelímek. Nedochází tedy k záměně věcí s dětmi z druhé třídy. Do společných šaten a leháren v přízemí chodí děti po schodech, proto jdou vždy pod dozorem pedagoga. „Box“ Soviček má žlutou barvu.
                 
Třída - Koťata: Je umístěna v prvním patře hlavní budovy a to v její přední části, vedle ředitelny. Kapacita je 25 dětí. Třída je okny situovaná do ulice, proto má dostatek světla. Je rozdělená na část s kobercem, která slouží především k vlastní volné hře dětí s nabídkou koutku s kuchyňkou a koutku pro děvčátka a hru na doktorku. Taktéž je využíván pro řízenou činnost. Prostor se stolečky je využíván ke stravování a k výtvarným, tvořivým i herním činnostem dětí. Přístup k sociálnímu zařízení mají děti ze společné propojovací chodby a sdílí ji společně se II. třídou Soviček. Třída Koťat má vyhraněný svůj prostor v první části soc. zařízení, kde mají děti pod svou značkou ručník, kartáček a kelímek. Nedochází tak k záměnám s druhou třídou. Do společných šaten a leháren v přízemí chodí děti po schodech, proto jdou vždy pod dozorem pedagoga. „Box“ Koťat má červenou barvu.
 
Odloučené pracoviště MŠ Piaristická 1476:
Třída - Lištičky: Nachází se v přízemí budovy, kapacita je 25 dětí. Dispozičně je řešena obdobně jako třída sluníček i s umístěním sociálního zařízení. V části s kobercem mohou děti využívat k volné hře koutek s kuchyňkou a sedací soupravou. Taktéž je zde pro děti relaxační bazén s kuličkami, který je využíván při adaptaci nově příchozích dětí. Dominantu zde tvoří piano, u něhož děti tráví hudební chvilky. Kobercová část je rovněž využívána pro různou řízenou činnost. Vzhledem k umístění dětí se speciálními vzdělávacími potřebami je zde vytvořen koutek pro jejich individuální vzdělávací činnost. Část se stolečky je využívána pro hru, výtvarné a rukodělné tvoření, ale i pro stravování.
Tato třída je zapojena do projektu Klokanovy školky (1. 1. 2017 – 31. 12. 2020). Ve třídě jsou proto zřízeny speciální koutky s pomůckami z projektu – Klokanův kufr a Klokanovy kapsy. 
 
Třída - Sluníčka: Děti se přezouvají z bot do papučí hned při příchodu do MŠ v přízemí v malé spojovací chodbičce, kde jsou botníky se značkami. V prvním patře, kde se třída nachází, mají děti šatnu se skříňkami označenými jejich značkou. Zde si ukládají své věci. Třída má kapacitu 25 dětí. Je světlá, prostorná a kobercem rozdělená na dvě části. Část s kobercem děti využívají k volné hře, ke hře v kuchyňce či odpočinkové zóně s gaučem a s knihovnou. Taktéž je využívána na činnosti řízené, na tělovýchovné chvilky a pohybové hry. Tato třída je rovněž, po rozložení matrací, využívána jako lehárna pro mladší děti z obou tříd v budově. Matrace i skříňky na přikrývky mají děti označené svou značkou. Výhodou je umístění sociálního zařízení, které je dveřmi propojeno jak s třídou, tak s šatnou. Část se stolky je využívána pro hru, vzdělávání, výtvarné i rukodělné činnosti i pro stravování.
 
Odloučené pracoviště MŠ Sušice 52:
Třída - Broučci:  Nachází se v přízemí budovy. Kapacita je 25 dětí. Třída je dostatečně prosvětlena okny, orientovanými do ulice. Prostor třídy je nízkým nábytkem rozdělen na dvě části. Část s kobercem slouží k volné hře a řízeným činnostem dětí. Nachází se tu dětská knihovna, koutek s kuchyňkou a gaučem. Nový nízký nábytek poskytuje dětem možnost samostatného půjčování hraček a pomůcek. Zadní část třídy je vybavena stoly a židličkami různých velikostí. Velká vestavěná skříň slouží k uložení výtvarného materiálu a pomůcek. Tato část je využívána ke stravování dětí, k výtvarným, tvořivým i herním činnostem dětí. Přímo ze třídy mají děti přístup k nově zbudovanému sociálnímu zařízení. Každé dítě tu má pod svoji značkou svůj kartáček, kelímek a ručník. Toalety jsou rozděleny na dívčí a chlapecké. Dostatečné soukromí zajišťují nízké příčky. Vstup do lehárny je situován taktéž ze třídy. Lehárna je prostorná, vybavena kovovými postýlkami dle počtu dětí. Je využívána chůvou při hrách nejmenších dvouletých dětí. K dispozici jsou tu nízké skříňky na hračky, učitelská knihovna a stůl s počítačem. Do šaten mají děti vstup ze třídy přes chodbu. Každé dítě má svoji skříňku označenou značkou. 
 
Odloučené pracoviště MŠ Boršov 102:
Třída – Myšičky: Třída se nachází v prvním podlaží budovy. Kapacita je 25 dětí. Je tu prostorná šatna, kde každé dítě má svoji skříňku se značkou. Třída je velká, prostorná, světlá, vybavená hračkami, pomůckami a různými doplňky, které slouží potřebám dětí. Děti mají k dispozici hrací koutky, které jsou průběžně obnovovány a doplňovány, pedagogy a dětmi plně využívány. Na třídu navazuje nábytkem oddělená ložnice, která je prostorná a vzdušná. Na odpolední odpočinek děti mají k dispozici postýlky. 
Hračky, pomůcky, náčiní a další doplňky nebo alespoň jejich podstatná část je umístěna tak, aby je děti dobře viděly, mohly si je samostatně brát a zároveň se vyznaly v jejich uložení. Jsou stanovena pravidla pro jejich využívání pedagogy i dětmi. Sociální zařízení pro děti se nachází v blízkosti třídy, je potřebná v blízké budoucnosti jeho rekonstrukce, aby odpovídalo normám.
 
Souběžné působení učitelů ve třídě je zpravidla zajištěno při pobytech venku, vycházkách a při akcích organizovaných konkrétní třídou či MŠ.
Přijímání dětí do mateřské školy se řídí platnou legislativou a směrnicí ředitelky školy, která určuje kritéria pro příjímání dětí do mateřské školy dle vyhlášky č. 14/2005 Sb. O předškolním vzdělávání.
O termínech zápisů do MŠ a dnech otevřených dveří je veřejnost informována prostřednictvím plakátů, webu, v tisku (Moravskotřebovský zpravodaj).
Úplata za předškolní vzdělávání je určena na každý školní rok a je specifikována ve směrnici ředitelky mateřské školy. Po přijetí dítěte, které probíhá v souladu se Správním řádem, zavede ředitelka mateřské školy každému dítěti spis, ve kterém jsou uloženy veškeré dokumenty, které mateřská škola o dítěti má k dispozici. Zvláštní důraz je kladen na Evidenční list, Rozhodnutí o přijetí dítěte k předškolnímu vzdělávání a Informovaný souhlas rodičů ve smyslu evropského nařízení GDPR a směrnice školy ke GDPR. 
Vnitřní uspořádání mateřské školy je rozděleno na třídy a provozní část mateřské školy. 
Provoz jednotlivých tříd je upraven vzhledem ke scházení a rozcházení dětí tak, že se děti postupně vždy v jedné třídě scházejí a také stejným způsobem rozcházejí (tento provoz se netýká MŠ Boršov a MŠ Sušice). Provoz je uzpůsobován tak, aby děti mohly trávit co nejdelší čas svého pobytu v MŠ ve „své“ kmenové třídě. 
Provoz na všech budovách I. MŠ je stejný – 6:00 – 16:00. 
Třídy jsou naplňovány v souladu s platnými zákonnými normami a v případě udělení výjimky z počtu dětí zřizovatelem maximálně do 25 dětí ve třídě s tím, že není překročena celková kapacita školy. 
Dohodou o výjimce z počtu dětí v jednotlivých třídách podle zákona č. 561/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů mezi Městem Moravská Třebová a I. Mateřskou školou, Piaristická 137, Moravská Třebová, okres Svitavy, lze naplňovat třídy školy do počtu 25 dětí u MŠ Boršov a 25 dětí u MŠ Sušice, ostatní mají také limit 25 dětí. 
 
 
 
5.2. Kritéria přijetí dítěte do mateřské školy:
 
Přednostně jsou přijímány děti:
V posledním roce před zahájením povinné školní docházky, s trvalým bydlištěm ve spádové oblasti;
které dovrší věk minimálně 4 roky k 31. 8. v daném školním roce, s trvalým bydlištěm ve spádové oblasti;
v posledním roce před zahájením školní docházky, z jiné spádové oblasti. 
 
Dále budou místa obsazována postupně od věkově nejstarších dětí k nejmladším s trvalým pobytem ze spádové oblasti do naplnění volné kapacity školy. 
V případě, že kapacita školy se nenaplní dětmi ze spádové oblasti, budou přijímány děti i z jiných spádových oblastí. 
Každý rok se koná zápis do mateřské školy po předchozím projednání se zřizovatelem, zveřejněním v Moravskotřebovském zpravodaji. 
Mohou být přijaty pouze děti, které se podrobily pravidelným očkováním, nebo mají doklad, že jsou proti nákaze imunní nebo, že se nemohou očkování podrobit pro trvalou kontraindikaci. 
O přijetí dítěte do mateřské školy, popřípadě o stanovení zkušebního pobytu, rozhoduje ředitelka školy.
 
 
6. Vzdělávací obsah
Základní obsah předškolního vzdělávání byl stanoven tak, aby odpovídal cílům a záměrům RVP PV. 
Je uspořádán do šesti integrovaných tématických bloků. 
Jednotlivá témata jsou obecného charakteru, aby umožňovala tvůrčí rozpracování samotnými pedagogy v TVP. Zahrnují oblast čtyř ročních období, lidové tradice, svátky, péče o zdraví, vztah k ekologii a přírodě jako celku, sportovním aktivitám. V průběhu všech bloků se klade důraz na rozvoj společenských a etických hodnot.
Konkrétní realizace projektu je zpravována v TVP, který je vytvořen tak, aby jej pedagogové mohli přizpůsobovat a obohacovat o další vlastní nápady a doplňkové činnosti. 
Je to otevřený, živý program, kniha, která reaguje na podněty dětí, života člověka, společnosti i světa.
V ŠVP je prostor i pro neplánované tématické celky, které spontánně vyplynou ze života dětí a nejrůznějších situací. 
 
 
Obsah jednotlivých integrovaných bloků
Pěkně je nám spolu u jednoho stolu
Co viděl dráček, když putoval pod obláček  
Vstupte kouzelnými vrátky do bílé pohádky
 Zima, zima, zimička
Potichu vnímej jarní čarování
Pro radost je tu místa dost
 
 
6.1. Pěkně je nám spolu u jednoho stolu
Přehled 
a/  Základní charakteristika integrovaného bloku
b/  Příklady témat 
c/  Přiřazené dílčí kompetence
d/  Dílčí vzdělávací cíle 
e/  Očekávané výstupy - konkretizované
f/  Rizika
 
a/ Základní charakteristika integrovaného bloku
Přibližná délka – od září až do 1. poloviny října – cca 6 týdnů
Věková skupina – smíšená – 2 až 7 let
Tento blok je uzpůsoben pro děti hlavně z hlediska adaptačního. V této době přicházejí do tříd nové děti, pro něž učitelka společně s ostatními dětmi ve třídě vytváří atmosféru přijetí, pochopení a jistoty toho, že ve školce je fajn, že se tu máme všichni společně dobře, že si hrajeme, bavíme se a prozkoumáváme společně vztahy i okolní svět. Neméně důležitá jsou v této době pravidla ve třídě, které si s dětmi pedagog opakuje, ujasňuje, vytváří a uzpůsobuje pro konkrétní seskupení dětí ve třídě.  
A protože v tomto bloku končí babí léto a začíná podzim, témata ve třídách směřují k přírodě, k darům přírody, k přirozenému koloběhu, pozorování přeměn počasí.
Děti jsou v tomto bloku směřovány k uvědomování toho, že den se odehrává v opakujícím se režimu, že týdny mají své dny, že rok má svá roční období a roční období mají své měsíce. Že vše má svoji posloupnost, režim, řád a pravidla.
 
b) Příklady témat 
Spolu jsme se potkali
Šly dětičky do školičky
Kde jsem a kdo jsem
Děťátka, podzim ťuká na vrátka
Já a ti druzí
Pojď mezi nás
Ahoj, ahoj, už jsme zase tady
Ať jsi holka nebo hluk
Začneme si spolu hrát
Moje školka moje třída
Já jsem tu, ty jsi tu, my jsme tu
Koulelo se jablíčko
Měla babka čtyři jabka
Kouzelná zahrádka
Dary podzimu
a jiná témata v TVP
 
c/ Přiřazené dílčí kompetence
Kompetence k učení
uplatňuje získanou zkušenost v praktických situacích a v dalším učení;
klade otázky a hledá na ně odpovědi, aktivně si všímá, co se kolem něho děje; chce porozumět  věcem, jevům a dějům, které kolem sebe vidí; poznává, že se může mnohému naučit, raduje se z toho, co samo dokázalo a zvládlo.
 Kompetence k řešení problémů
všímá si dění  i problémů ve svém bezprostředním okolí; přirozenou motivací k řešení dalších problémů a situací je pro něj pozitivní odezva na aktivní zájem;
řeší problémy, na které stačí, známé a opakující se situace se snaží řešit samostatně, náročnější s oporou a pomocí dospělého.
Komunikativní kompetence 
komunikuje v běžných situacích bez zábran a ostychu s dětmi i s dospělými;
chápe, že být komunikativní, vstřícný, iniciativní a aktivní je výhodou;
průběžně rozšiřuje svou slovní zásobu a aktivně ji používá k dokonalejší komunikaci s okolím.
Sociální a personální kompetence
uvědomuje si, že za sebe i své jednání odpovídá a nese důsledky;
napodobuje modely prosociálního chování a mezilidských vztahů, které nachází ve svém okolí;
spolupodílí se na společných rozhodnutích; přijímá vyjasněné a zdůvodněné povinnosti; dodržuje dohodnutá a pochopená pravidla a přizpůsobuje se jim.
Činnostní a občanské kompetence
chápe, že se může o tom, co udělá, rozhodovat svobodně, ale že za svá rozhodnutí také odpovídá;
zajímá se o druhé i o to, co se kolem děje; je otevřené k aktuálnímu dění;
spoluvytváří pravidla společného soužití mezi vrstevníky, rozumí jejich smyslu a chápe potřebu je zachovávat.
 
d/ Dílčí vzdělávací cíle 
Dítě a jeho tělo 
rozvíjí svou fyzickou i psychickou zdatnost;
rozvíjí své pohybové schopnosti a zdokonaluje dovednosti v oblasti hrubé i jemné motoriky, ovládá pohybový aparát a tělesné funkce;
postupně se orientuje v novém prostředí;
osvojuje si věku přiměřené praktické dovednosti v oblasti osobní hygieny;
rozvíjí všechny své smysly (zrak, hmat, čich, chuť).
Dítě a jeho psychika
rozvíjí komunikativní dovednosti a kultivovaný projev;
rozvíjí schopnost vytvářet a rozvíjet citové vztahy k okolí;
rozvíjí pozitivní city ve vztahu k sobě i druhým;
posiluje a získává relativní citovou samostatnost;
rozvíjí svou paměť, pozornost a představivost;
rozvíjí, zpřesňuje a kultivuje své smyslové vnímání, přechází od názorného myšlení k myšlení slovně – logickému;
rozvíjí schopnost sebeovládání.
Dítě a ten druhý
seznamuje se s pravidly chování ve vztahu k druhému;
osvojuje si elementární poznatky, schopnosti a dovednosti důležité pro navazování a rozvíjení vztahů dítěte k druhým lidem;
dodržuje pravidla soužití;
vytváří a rozvíjí prosociální postoje, rozvíjí sociální citlivost, toleranci, respekt, přizpůsobivost…
Dítě a společnost
vytváří si vztah k místu a prostředí, ve kterém žije;
vytváří si povědomí o mezilidských morálních hodnotách;
vytváří si povědomí o existenci ostatních kultur a národností;
rozvíjí svou schopnost žít ve společenství ostatních lidí, spolupracovat s nimi a spolupodílet se na vytváření společenství ve třídě a k ostatním dětem;
vnímá a přijímá základní hodnoty v tomto společenství (třída) uznávané.
Dítě a svět
seznamuje se s místem a prostředím, ve kterém se pohybuje a vytváří si k němu pozitivní vztah;
osvojuje si poznatky a dovednosti potřebné k vykonávání jednoduché činnosti (úklid hraček, péče o vzhled třídy);
rozvíjí svou schopnost přizpůsobovat se podmínkám vnějšího prostředí i jeho změnám;
rozvíjí úctu k životu ve všech jeho formách.
 
e/ Očekávané výstupy - konkretizované
Dítě a jeho tělo
Fyzický rozvoj a pohybová koordinace
být pohybově aktivní po delší dobu (deset minut a více) v řízení i spontánní aktivitě
pohybovat se bezpečně ve skupině dětí
užívat různé pomůcky k pohybu
přizpůsobit či provést jednoduchý pohyb podle vzoru či pokynů
 
Jemná motorika, koordinace ruky a oka
kreslit, malovat, modelovat, vytrhávat, stříhat, lepit, vytvářet objekty
z přírodních i umělých materiálů
pracovat se stavebnicemi, skládankami,(stavět z kostek, navlékat korálky, skládat mozaiky…)
zvládat výtvarné činnosti, provádět jednoduché úkony s výtvarnými pomůckami (např. tužkou, štětcem a nůžkami) a materiály (např. papírem a modelovací hmotou)
 
Sebeobsluha 
pečovat o osobní hygienu, samostatně zvládat pravidelné běžné denní úkony (např. používat toaletní papír a splachovací zařízení, mýt si a utírat ruce, umět požívat kapesník)
postarat se o své osobní věci, o hračky a pomůcky
udržovat pořádek, zvládat jednoduché úklidové práce
samostatně se oblékat, svlékat, obouvat
 
Zdraví, bezpečí 
chovat se přiměřeně a bezpečně ve známém prostředí (např. ve školním prostředí, na hřišti, na veřejnosti, v přírodě)
znát a dodržovat základní pravidla chování na chodníku a na ulici (dávat pozor přecházení, rozumět světelné signalizaci)
bránit se projevům násilí
uvědomovat si, co je nebezpečné
 
Dítě a psychika
Jazyk a řeč
Výslovnost, gramatická správnost řeči, porozumění, vyjadřování, dorozumívání
mít přiměřeně bohatou slovní zásobu, dokázat osvojená slova aktivně uplatnit v řeči, používat větší množství slovních obratů, správně určovat a pojmenovávat věci a jevy ve svém okolí
předat vzkaz
používat jednoduchá souvětí, vyjádřit myšlenku, nápad, mínění, popsat situaci, událost, vyjádřit svoje pocity, prožitky
dorozumět se verbálně i nonverbálně
 
Poznávací schopnosti a funkce, představivost a fantazie, myšlenkové operace  
 Vnímání
zaregistrovat změny ve svém okolí (všimnout si a rozpoznat, co se změnilo např. ve třídě, na kamarádovi, na obrázku)
správně reagovat na světelné a akustické signály
odhalit podstatné a nepodstatné znaky, charakteristické znaky předmětů, osob, zvířat
 
Pozornost, soustředěnost, paměť
dokončit hru (neodbíhat od ní) i rozdělanou činnost
zapamatovat si krátké říkanky a rozpočítadla, jednoduché básničky, písničky a reprodukovat je
uposlechnout pokynu dospělého a řídit se jím
pamatovat si postup řešení (např. postup jednoduché stavby, postup řešení labyrintu, zapamatovat si umístění obrázku na konkrétním místě – Pexeso)
 
Tvořivost, vynalézavost, fantazie
rozvíjet a obohacovat hru podle své představivosti a fantazie
s materiály, barvami (např. vytvořit koláž, smíchat barvy a zapouštět barvy do klovatiny)
spontánně vyprávět zážitky ze svého okolí, z různých vyprávění, či co dítě prožilo příjemného a nepříjemného, vyjadřovat fantazijní představy
 
 Rozlišování obrazných znaků a symbolů, grafické vyjadřování
rozlišit některé jednoduché obrazné symboly, piktogramy a značky, umět je používat (např. číst piktogramy, pochopit obrázkové čtení)
napodobit základní geometrické znaky a tvary (čára svislá a vodorovná, křížek a vlnovka)
vyhledat první a poslední objekt ve skupině
 
Časoprostorová orientace      
 rozlišovat a používat základní prostorové pojmy (např. dole – nahoře, uprostřed, před, za, pod, nad…)
orientovat se v prostoru podle slovních pokynů
rozlišovat základní časové údaje, uvědomit si plynutí v čase (např. noc, ráno, den, večer, dnes, zítra, včera, dny v týdnu)  
pojmy označující velikost (malý – velký, větší – menší, nejmenší – největší, dlouhý – krátký, vysoký – nízký) 
 
Základní matematické početní a číselné pojmy a operace  
rozpoznat geometrické tvary
rozumět a používat základní pojmy označující velikost (malý – velký, největší – nejmenší, dlouhý – krátký), hmotnost (lehký – těžký)
porovnat a uspořádat předměty dle stanoveného pravidla (např. dle barvy, tvaru, velikosti)
 
Řešení problémů, učení
samostatně se rozhodnout v některých činnostech
verbalizovat myšlenkové pochody, přemýšlet nahlas, popsat, jak problém či situaci řešit
projevovat zájem o nové věci, dotazovat se při neporozumění, zkoušet, experimentovat
odlišit hru od systematické povinnosti
 
Sebepojetí, city, vůle
Sebevědomí a sebeuplatnění
přijímat pobyt v mateřské škole jako běžnou součást života
nebát se požádat o pomoc nebo o radu
respektovat a přijímat přirozenou autoritu dospělých
snažit se uplatnit své přání, obhájit svůj názor
umět kooperovat a dohodnout se s ostatními
 
Sebeovládání a přizpůsobivost
umět se přizpůsobit změnám
odhadnout, na co stačí, uvědomovat si, co mu nejde, co je pro ně obtížné
hodnotit druhé, sebe hodnotit vzhledem k aktuální situaci a možnostem
přizpůsobit se společenství, projevovat zájem o spolupráci
 
Vůle, vytrvalost, city a jejich projevy
přijmout povinnost, plnit činnost podle instrukcí, přijímat pokyny
projevovat se citlivě k ostatním dětem, pomáhat; druhým (např. kamarádům, mladším, slabším, aj.)
přirozeně projevovat radost z poznaného a zvládnutého (radovat se, že umí píseň, básničku, ukazuje obrázek, předvádí taneček, výrobek)
umět to, co prožívá, vyjádřit slovně, výtvarně, pohybově, mimikou
 
Dítě a ten druhý
Komunikace s dospělým
navazovat kontakty s dospělým (např. s novým učitelem)
spolupracovat s dospělým
obracet se na dospělého o pomoc, radu, atd.
 
Komunikace s dětmi, spolupráce při činnostech
aktivně komunikovat s druhými dětmi bez vážnějších problémů (vyprávět, povídat, poslouchat, naslouchat druhému)
spolupracovat při hrách a aktivitách nejrůznějšího zaměření, být ostatním partnerem
využívat neverbální komunikaci (úsměv, gesta, řeč těla …)
chápat a respektovat názory jiného dítěte, domlouvat se, vyjednávat 
 
Sociabilita
všímat si, co si druhý přeje či potřebuje (např. dělit se s druhým dítětem o hračky, pomůcky, pamlsky, podělit se s jiným dítětem o činnost, počkat, vystřídat se)
porozumět běžným projevům emocí i nálad (vnímat, že je dítě zklamané, smutné …)
k mladšímu, slabšímu či postiženému dítěti se chovat citlivě a ohleduplně (neposmívat se mu, pomáhat mu, chránit ho)
chápat, že každý je jiný, jinak vypadá, jinak se chová, něco jiného umí či neumí a že je to přirozené
spoluvytvářet prostředí pohody
cítit sounáležitost s ostatními
 
Dítě a společnost
Společenská pravidla a návyky 
uplatňovat návyky v základních formách společenského chování ve styku s dospělými i s dětmi
umět ve styku s dětmi i dospělými pozdravit, poprosit, požádat, poděkovat, rozloučit se, vyslechnout sdělení, střídat se v komunikaci
dodržovat společně dohodnutá a pochopená pravidla vzájemného soužití v MŠ a na veřejnosti
rozlišovat společensky nežádoucí chování
zacházet šetrně s vlastními a cizími pomůckami, hračkami, s knížkami, věcmi denní potřeby
 
Zařazení do třídy / do skupiny / 
adaptovat se na život ve škole, aktivně zvládat požadavky plynoucí z prostředí školy
cítit se plnohodnotným členem skupiny
navazovat s dětmi vztahy, mít ve skupině své kamarády, udržovat a rozvíjet s nimi přátelství
 vnímat odlišnosti mezi dětmi a podle toho přizpůsobovat i své přístupy
 
Kultura, umění  
vyjádřit a zhodnotit prožitky (co se mi líbilo a co ne, co a proč zaujalo, co bylo zajímavé, překvapivé, podnětné)
vyjadřovat se zpěvem, hrou na jednoduché rytmické či hudební nástroje, hudebně pohybovou činností
zobrazovat objekty reálné i fantazijní různými výtvarnými výrazovými prostředky (kresbou, malbou)
 
Dítě a svět
Poznatky, sociální informovanost
zvládat běžné činnosti, požadavky i jednoduché praktické situace
orientovat se ve školním prostředí, vyznat se v blízkém okolí
porozumět běžným okolnostem a dějům, jevům a situacím, s nimiž se běžně setkává (rozumět tomu, co se ve známém prostředí děje)
mít poznatky z nejrůznějších oblastí života a poznání v rozsahu podle toho, s  čím se v praxi setkává, co kolem sebe vidí, co prožívá, co mu bylo zprostředkováno či vysvětleno
mít poznatky o existenci jiných národů a kultur
 
Adaptabilita ke změnám
zajímat se, co se v okolí děje, všímat si dění změn ve svém okolí
vědět, že se stále něco děje, že všechno kolem plyne, vyvíjí se a proměňuje   
běžně proměnlivé okolnosti v mateřské škole vnímat jako samozřejmé a přirozeně se tomuto dění přizpůsobovat
 
Vztah k životnímu prostředí 
být citlivý k přírodě
spoluvytvářet pohodu prostředí
znát, co je škodlivé a nebezpečné (různé nástrahy a rizika ve spojení s přírodou) i neovlivnitelné  - vítr, déšť, záplavy, teplo, sucho, mrazy), co může ohrožovat zdravé životní prostředí
 
f/ Rizika
nedostatečný respekt k individuálním potřebám dětí
nevhodné vzory a modely chování
nedostatek empatie, neposkytování empatické odezvy na problémy dítěte
nepřiměřené nároky na dítě
nedostatečné a nepřiměřené informace, nedostatečné, nepravdivé, nebo žádné odpovědi na otázky dětí
nedostatek času a prostředků pro spontánní hru
příliš mnoho nefunkčních pravidel ve skupině, na kterých se děti nepodílí a nedodržují je
málo podnětné, pestré a málo obměňované prostředí, nebo činností
 
6.2.  Co viděl dráček, když putoval pod obláček   
Přehled:
a/ Základní charakteristika integrovaného bloku
b/ Příklady témat 
c/Přiřazené dílčí kompetence
d/ Dílčí vzdělávací cíle 
e/ Očekávané výstupy - konkretizované
f/ Rizika
 
a/ Základní charakteristika integrovaného bloku
Přibližná délka – od 2. poloviny října do konce listopadu – cca 7 týdnů
Věková skupina – smíšená – 2 až 7 let
Z prvního bloku přirozeně přejdeme do druhého, kdy už je podzim v plné síle a pedagog s dětmi může plně zkoumat, co vše se podzimu týká. 
Děti sbírají různé podzimní přírodniny, poznávají a pojmenovávají některé druhy rostlin, hub, stromů. Také se dozvídají různé zajímavosti ze světa zvířat, která u nás žijí. 
Učí se rozpoznávat různé plodiny z pole i ze zahrádek, rozpoznávají ovoce a zeleninu, jsou vedeny k tomu, aby si uvědomovaly důležitost zdraví. Dozvídají se, že ovoce a zelenina jsou zdravé a že obsahují důležité látky pro tělo – vitamíny a minerály.
 Děti v tomto období už chodí více oblékané a tak se přirozeně zaměřujeme na dovednosti spojené s oblékáním a s péčí o své věci.
 
b) Příklady témat 
Kouzelné barvy podzimu
Dary podzimu
Listopad, listopad na dlaň mi lístek spad
Listí žloutne, poletuje
Podzim klepe na dveře
Kouzelná zahrádka 
Koulelo se jablíčko
Šel zahradník do zahrady
Kouzelný les
Co se děje v lese
Hříbek v lese
Veverka čiperka
Tiše, tiše, ježek spí
Se zvířátky do pohádky
Už je konec podzimu, chystáme se na zimu
Prší, prší, jen se leje – změny počasí
Foukej, foukej, větříčku
Chráníme si své zdraví 
Adámkovo oblečení
a jiná témata v TVP
 
c/ Přiřazené dílčí kompetence
Kompetence k učení
soustředěně pozoruje, zkoumá, objevuje, všímá si souvislostí, experimentuje a užívá při tom jednoduchých pojmů, znaků a symbolů;
učí se s chutí, pokud se mu dostává uznání a ocenění.
Kompetence k řešení problémů
řeší problémy na základě bezprostřední zkušenosti; postupuje cestou pokusu a omylu, zkouší, experimentuje; spontánně vymýšlí nová řešení problémů a situací; hledá různé možnosti a varianty (má vlastní originální nápady); využívá při tom dosavadní zkušenosti, fantazii a představivost;
zpřesňuje si početní představy, užívá číselných a matematických pojmů, vnímá elementární matematické souvislosti.
Komunikativní kompetence 
ovládá řeč, hovoří ve vhodně formulovaných větách, samostatně vyjadřuje své myšlenky, sdělení, otázky i odpovědi, rozumí slyšenému, slovně reaguje a vede smysluplný dialog;
domlouvá se gesty i slovy, rozlišuje některé symboly, rozumí jejich významu i funkci.
Sociální a personální kompetence
chápe, že nespravedlnost, ubližování, ponižování, lhostejnost, agresivita a násilí se nevyplácí a že vzniklé konflikty je lépe řešit dohodou; dokáže se bránit projevům násilí jiného dítěte, ponižování a ubližování;
uvědomuje si, že za sebe i své jednání odpovídá, nese důsledky.
Činnostní a občanské kompetence
má základní dětskou představu o tom, co je v souladu se základními lidskými hodnotami a normami i co je s nimi v rozporu a snaží se podle toho chovat
dokáže rozpoznat a využívat vlastní silné stránky, poznávat svoje slabé stránky.
 
d/ Dílčí vzdělávací cíle 
Dítě a jeho tělo 
osvojuje si věku přiměřené praktické dovednosti v oblasti sebeobslužných činností;
rozvíjí pohybové a manipulační schopností – hrubá, jemná motorika;
vytváří si a osvojuje zdravé životní návyky a postoje jako základy zdravého životního stylu;
rozvíjí své pohybové schopnosti a ovládání pohybového aparátu a tělesných funkcí při pobytu venku a v přírodě.
Dítě a jeho psychika
osvojuje si některé dovednosti, které předcházejí čtení i psaní, rozvíjí svůj zájem o jazyk i další formy sdělení – výtvarné, hudební, pohybové, dramatické;
získává schopnosti záměrně řídit svoje chování a ovlivňovat vlastní situaci;
posiluje přirozenost svých poznávacích citů, jako jsou  - zvídavost, zájem, radost z objevování;
rozvíjí své poznatky, schopnosti a dovednosti, které umožňují pocity, získané dojmy a prožitky vyjádřit.
Dítě a ten druhý
chrání si své osobní soukromí ve vztahu s druhými dětmi a dospělými;
osvojuje si poznatky, schopnosti a dovednosti důležité pro navazování a rozvíjení vztahů;
vytváří a rozvíjí prosociální postoje, rozvíjí sociální citlivost, toleranci, respekt, přizpůsobivost…;
rozvíjí své interaktivní a komunikativní dovednosti verbální i neverbální.
Dítě a společnost
rozvíjí estetické vnímání svého okolí a pozoruje proměny podzimní přírody;
vytváří si vztah k místu a prostředí, ve kterém žije;
rozvíjí své kulturně společenské postoje, návyky a dovednosti;
vytváří si základní aktivní postoje ke světu, k životu, rozvíjí dovednosti, které umožňují tyto vztahy a postoje vyjadřovat a projevovat.
Dítě a svět
seznamuje se s rozdíly mezi živou a neživou přírodou;
rozvíjí svou úctu k životu ve všech jeho formách, vnímá rozmanitosti přírody, osvojuje si jednoduché poznatky o proměnách;
rozvíjí schopnosti přizpůsobovat se podmínkám vnějšího prostředí i jeho změnám;
přichází na to a chápe, že změny způsobené lidskou činností mohou prostředí chránit a zlepšovat, ale i poškozovat a ničit.
 
e/ Očekávané výstupy - konkretizované
Dítě a jeho tělo
Fyzický rozvoj a pohybová koordinace
postavit se zpříma a udržet správné držení těla po dobu vnější kontroly
pohybovat se bezpečně ve skupině dětí
pohybovat se koordinovaně a jistě, a to i v různém přírodním terénu (např. v lese)
přizpůsobit či provést jednoduchý pohyb podle vzoru či pokynů
pohybovat se rytmicky, dodržet rytmus, doprovázet pohyb zpěvem (např. při pohybových hrách, při chůzi, při rytmických činnostech
 
Jemná motorika, koordinace ruky a oka
tužku držet správně, tj. dvěma prsty, třetí podložený, s uvolněným zápěstím
vést stopu tužky při kresbě, apod.
napodobit základní geometrické obrazce, různé tvary, popř. písmena
kreslit, malovat, modelovat, vytrhávat, stříhat, lepit, vytvářet objekty z přírodních i umělých materiálů
 
Sebeobsluha 
pečovat o osobní hygienu, samostatně zvládat pravidelné běžné denní úkony (např. používat toaletní papír a splachovací zařízení, mýt si a utírat ruce, umět používat kapesník)
postarat se o své osobní věci, o hračky a pomůcky 
udržovat pořádek, zvládat jednoduché úklidové práce
 
Zdraví, bezpečí 
chovat se přiměřeně a bezpečně ve známém prostředí (např. ve školním prostředí, na hřišti, na veřejnosti, v přírodě)
znát a dodržovat základní pravidla chování na chodníku a na ulici (dávat pozor přecházení, rozumět světelné signalizaci)
vědět, jak se vyhnout nebezpečí (být opatrné, obezřetné, kam se v případě potřeby obrátit o pomoc, koho přivolat)
uvědomovat si, co je nebezpečné
 
Dítě a jeho psychika
Jazyk a řeč
Výslovnost, gramatická správnost řeči, porozumění, vyjadřování, dorozumívání
poznat a vyhledat slova protikladného významu (antonyma), podobného významu (synonyma), stejně znějící a slova různého významu (homonyma) 
mít přiměřeně bohatou slovní zásobu, dokázat osvojená slova aktivně uplatnit v řeči, používat větší množství slovních obratů, správně určovat a pojmenovávat věci a jevy ve svém okolí
používat jednoduchá souvětí, vyjádřit myšlenku, nápad, mínění, 
rozkládat slova na slabiky
vyčlenit hlásku na počátku
 
Poznávací schopnosti a funkce, představivost a fantazie, myšlenkové operace  
Vnímání
rozlišit hmatem vlastnosti předmětu (např. strukturu povrchu, tvar, materiál, velikost a počet)
odhalit podstatné a nepodstatné znaky, charakteristické znaky předmětů, osob, zvířat
rozlišit známé chutě a vůně i zápachy
sluchem rozlišit slova, slabiky, počáteční slabiky a hlásky ve slovech
rozlišit tvary předmětů, základní geometrické tvary, základní barvy, barvy složené, další barevné kvality (odstíny)
 
Pozornost, soustředěnost, paměť
dokončit hru (neodbíhat od ní) i rozdělanou činnost
soustředěně poslouchat pohádku, hudební skladbu, divadelní hru
uplatňovat postřeh a rychlost
zapamatovat si pohádku, děj, příběh a převyprávět ho
uposlechnout pokynu dospělého a řídit se jím
 
Tvořivost, vynalézavost, fantazie
rozvíjet a obohacovat hru podle své představivosti a fantazie
spontánně vyprávět zážitky ze svého okolí, z různých vyprávění, či co dítě prožilo příjemného a nepříjemného, vyjadřovat fantazijní představy
využívat tvůrčí a výtvarné techniky k výzdobě prostředí
dokončit příběh, pohádku
 
Rozlišování obrazných znaků a symbolů, grafické vyjadřování
rozlišit některé jednoduché obrazné symboly, piktogramy a značky umět je používat (např. číst piktogramy, pochopit obrázkové čtení)
sledovat očima zleva doprava a dle potřeby i zprava doleva
vyhledat první a poslední objekt ve skupině
vést čáru zleva doprava, shora dolů
 
Časoprostorová orientace      
orientovat se v řadě (např. první, poslední, uprostřed)
orientovat se v prostoru podle slovních pokynů
rozlišovat základní časové údaje, uvědomit si plynutí v čase (např. noc, ráno, den, večer, dnes, zítra, včera, dny v týdnu)
rozlišovat pojmy označující velikost (malý – velký, větší – menší, nejmenší – největší, dlouhý – krátký, vysoký – nízký) 
rozlišovat roční období a jejich typické znaky
 
Základní matematické, početní a číselné pojmy a operace
porovnat a uspořádat předměty dle stanoveného pravidla (např. od největšího k nejmenšímu; poznat, co do skupiny nepatří
posoudit početnost dvou souborů a určit počet do 6
řešit labyrinty (sledovat cestu)
 
 Řešení problémů, učení
samostatně se rozhodnout v některých činnostech
přicházet s vlastními nápady
projevovat zájem o nové věci, dotazovat se při neporozumění, zkoušet, experimentovat 
odlišit hru od systematické povinnosti
 
Sebepojetí, city, vůle
Sebevědomí a sebeuplatnění
přijímat pobyt v mateřské škole jako běžnou součást života
umět kooperovat, dohodnou se s ostatními
respektovat a přijímat přirozenou autoritu dospělých
snažit se uplatnit své přání, obhájit svůj názor
 
Sebeovládání a přizpůsobivost
reagovat přiměřeně dané situaci (odmítat agresi, přijímat vzor společenského chování, umět se podřídit) 
odhadnout, na co stačí, uvědomovat si, co mu nejde, co je pro něj obtížné
přizpůsobit se společenství, projevovat zájem o spolupráci
přijímat drobný neúspěch (vnímat ho jako přirozenou skutečnost, že se mu někdy něco nedaří)
Vůle, vytrvalost, city a jejich projevy
přijmout povinnost, soustředit se na činnost a samostatně ji dokončit
plnit činnost podle instrukcí
přiměřeně reagovat ve známých situacích, umět se zklidnit, ovládnout se
přirozeně projevovat radost z poznaného a zvládnutého (radovat se, že umí píseň, básničku, ukazuje obrázek, předvádí taneček, výrobek)
Dítě a ten druhý
Komunikace s dospělým
navazovat kontakty s dospělým (např. s novým učitelem)
spolupracovat s dospělým
obracet se na dospělého o pomoc, radu, atd.
rozlišovat vhodnost oslovování i tykání a vykání 
 
Komunikace s dětmi, spolupráce při činnostech
aktivně komunikovat s druhými dětmi bez vážnějších problémů (vyprávět, povídat, poslouchat, naslouchat druhému)
spolupracovat při hrách a aktivitách nejrůznějšího zaměření, být ostatním partnerem
 
Sociabilita
všímat si, co si druhý přeje či potřebuje (např. dělit se s druhým dítětem hračky, pomůcky, podělit se s jiným dítětem o činnost, počkat, vystřídat se)
k mladšímu, slabšímu či postiženému dítěti se chovat citlivě a ohleduplně (neposmívat se mu, pomáhat mu, chránit ho)
spoluvytvářet prostředí pohody
cítit sounáležitost s ostatními
nabídnout pomoc
 
Dítě a společnost
Společenská pravidla a návyky 
uplatňovat návyky v základních formách společenského chování ve styku s dospělými i s dětmi 
umět ve styku s dětmi i dospělými pozdravit, poprosit, požádat, poděkovat, rozloučit se, vyslechnout sdělení, střídat se v komunikaci
zacházet šetrně s vlastními a cizími pomůckami, hračkami, s knížkami, věcmi denní potřeby
dodržovat společně dohodnutá a pochopená pravidla vzájemného soužití v mateřské škole a na veřejnosti 
 
Zařazení do třídy / do skupiny / 
cítit se plnohodnotným členem skupiny
projevovat ohleduplnost a zdvořilost ke svým kamarádům i dospělým
navazovat s dětmi vztahy, mít ve skupině své kamarády, udržovat a rozvíjet s nimi přátelství 
 
 
 
Kultura, umění  
v kulturních místech (např. v divadle, museu, knihovně) respektovat dohodnutá pravidla a nerušit ostatní při vnímání umění
vyjádřit a zhodnotit své prožitky
 
Dítě a svět
Poznatky, sociální informovanost
zvládat běžné činnosti, požadavky i jednoduché praktické situace
porozumět běžným okolnostem a dějům, jevům a situacím, s nimiž se běžně setkává (rozumět tomu, co se ve známém prostředí děje)
mít poznatky z nejrůznějších oblastí života a poznání v rozsahu podle toho, s čím se v praxi setkává, co kolem sebe vidí, co prožívá, co mu bylo  
zprostředkováno či vysvětleno (např. poznatky o přírodě živé i neživé, o přírodních jevech a dějích, o lidech a jejich životě, o kultuře či technice)
 
Adaptabilita ke změnám
ctít oslavy narozenin, svátků, slavností
vědět, že se stále něco děje, že všechno kolem plyne, vyvíjí se a proměňuje běžně proměnlivé okolnosti v mateřské škole
vnímat jako samozřejmé a přirozeně se tomuto dění přizpůsobovat
Vztah k životnímu prostředí 
být citlivý k přírodě
spoluvytvářet pohodu prostředí (cítit se spokojeně a bezpečně)
 
 f/ Rizika
nedostatečný respekt k individuálním potřebám dětí
omezování samostatnosti dítěte při pohybových činnostech
spěch, nervozita, nemožnost dítěte dokončit činnost v individuálním tempu
špatný jazykový vzor
zahlcování podněty a informacemi bez rozvíjení schopnosti s nimi samostatně pracovat
příliš mnoho nefunkčních pravidel ve skupině, na kterých se děti nepodílí a nedodržují je
málo podnětné, pestré a málo obměňované prostředí
 
6.3.  Vstupte kouzelnými vrátky do bílé pohádky
Přehled:
a/ Základní charakteristika integrovaného bloku
b/ Příklady témat 
c/ Přiřazené dílčí kompetence
d/Dílčí vzdělávací cíle 
e/Očekávané výstupy – konkretizované
f/ Rizika
 
a/ Základní charakteristika integrovaného bloku
Přibližná délka – od začátku prosince do 1. poloviny ledna – cca 6 týdnů
Věková skupina – smíšená – 2 až 7 let
Podzim už začíná předávat svou vládu zimě. A my máme společně s dětmi před sebou období adventního čekání a těšení se na, pro děti nejkouzelnější den v roce, Štědrý den. Máme před sebou čtyři týdny, ve kterých se snažíme dětem předat základy českých vánočních tradic, přiblížit jim biblický příběh Ježíška. Naučit je, se v tento čas kouzel a obdarovávání, pozastavit a vnímat předvánoční atmosféru hlavně srdcem. Důležité je být spolu, mít se dobře, společně něco dělat a tvořit. Dar je, mít se navzájem a dělat si radost.
Neméně důležité je v tomto období pro děti téma čerta a Mikuláše. Jejich příchod děti čekají se smíšenými pocity strachu a očekávání z obdarování. Čerty však necháváme v pohádkách a hlavně se učíme společně rozpoznávat, co je dobré a co je špatné, jak se máme chovat a jak nemáme, co se druhým líbí a nelíbí a co se nám líbí a nelíbí.
Posledním příběhem tohoto bloku jsou Tři králové. Děti se dozvídají odkud, proč a za kým cestovali. A jaké poselství nám do současnosti zanechali – stali se patrony tříkrálových sbírek na pomoc potřebným.
Také víme, že s Novým rokem si do nového roku můžeme dát předsevzetí a zkoumáme s dětmi, co toto předsevzetí může být a jaké může být.
 
 
b/ Příklady témat 
Adventní těšení
Vánoční čas rozezní nás
Je prosinec a vrabec prosí…
Přijde Mikuláš, anděl i čert…
Čerte, čerte, čertíku
Mik, Miku, Mikuláš
Kouzlo Vánoc
Vánoce, vánoce přicházejí 
Jak to bylo s Ježíškem
Povídám, povídám, pohádku
Bílé kouzlo
Když je všude bílá peřina
My tři králové
Na tři krále o krok dále
a jiná témata v TVP
 
c/ Přiřazené dílčí kompetence
Kompetence k učení
učí se s chutí, pokud se mu dostává uznání a ocenění;
učí se nejen spontánně, ale i vědomě, vyvine úsilí, soustředí se na činnost a záměrně si zapamatuje; při zadané práci dokončí, co započalo; dovede postupovat podle instrukcí a pokynů, je schopno dobrat se k výsledkům.
Kompetence k řešení problémů
chápe, že vyhýbat se řešení problémů nevede k cíli, ale že jejich včasné a uvážlivé řešení je naopak výhodou; uvědomuje si, že svou aktivitou a iniciativou může situaci ovlivnit;
nebojí se chybovat, pokud nachází pozitivní ocenění nejen za úspěch, ale také za snahu.
Komunikativní kompetence
průběžně rozšiřuje slovní zásobu a aktivně ji používá k dokonalejší komunikaci s okolím;
dovede využívat komunikativní a informativní prostředky, se kterými se běžně setkává (knížky, encyklopedie).
Sociální a personální kompetence
samostatně rozhoduje o svých činnostech; umí si vytvořit svůj názor a vyjadřuje jej;
ve skupině se dokáže prosadit, ale i podřídit, při společných činnostech se domlouvá a spolupracuje; v běžných situacích uplatňuje základní společenské návyky a pravidla společenského styku; je schopné respektovat druhé, vyjednávat, přijímat a uzavírat kompromisy.
Činnostní a občanské kompetence
chápe, že zájem o to, co se kolem děje, činorodost, pracovitost a podnikavost jsou přínosem, a že naopak lhostejnost, nevšímavost, pohodlnost a nízká aktivita mají svoje nepříznivé důsledky;
ví, že není jedno, v jakém prostředí žije, uvědomuje si, že svým chováním se na něm podílí a že je může ovlivnit. 
 
d/ Dílčí vzdělávací cíle 
Dítě a jeho tělo
rozvíjí své pohybové dovednosti v oblasti hrubé i jemné motoriky, v koordinaci pohybu i ve zrakovém vnímání;  
rozvíjí svou samostatnost v udržování čistoty při stolování;
posiluje zájem o vlastní zevnějšek – upravit se pro slavnostní příležitost;
rozvíjí a užívá všechny své smysly;
uvědomuje si vlastní tělo a jeho potřeby.
Dítě a jeho psychika
osvojuje si některé dovednosti, které předcházejí čtení i psaní, rozvíjí svůj zájem o jazyk i další formy sdělení – výtvarné, hudební, pohybové, dramatické;
rozvíjí své poznatky, schopnosti a dovednosti, které umožňují pocity, získané dojmy a prožitky vyjádřit;
rozvíjí své schopnosti určit a pojmenovat věci a jevy kolem sebe;
rozvíjí schopnosti pro vyjadřování svých pocitů, osvojuje si umění sdělovat své prožitky a pocity;
rozvíjí svou fantazii a snaží se ji uplatnit při výtvarných a hudebních činnostech.
Dítě a ten druhý
rozvíjí své řečové a jazykové dovednosti, verbální i neverbální a kultivovaný projev;            
posiluje prosociální chování ve vztahu k druhým;
rozvíjí porozumění a cit pro potřeby druhého;
osvojuje si schopnosti dodržování pravidel společného soužití;
rozvíjí umění přijmout úkol a splnit jej, posiluje svoji snahu o dokončení společného úkolu.
Dítě a společnost
upevňuje svoji schopnost spoluvytvářet prostředí plné pohody;
vytváří si povědomí o mezilidských vztazích; 
posiluje svůj vztah k místu, ve kterém žije a k lidem, s kterými žije;
rozvíjí schopnost všímat si změn a dění ve svém okolí v souvislosti s vánočními svátky, vánoční strom, výzdoba…;
vnímá celkovou vánoční atmosféru;
osvojuje si estetické dovednosti výtvarné, hudební, dramatické; 
rozvíjí svůj zájem o lidské činnosti.
Dítě a svět
rozvíjí své schopnosti všímat si změn v okolí, ve městě, doma;
vytváří si povědomí o čase, o změnách; vnímá, že se vše vyvíjí, změny v přírodě, v událostech;
nahlíží na lidské aktivity z hlediska jejich důsledků pro společnost;
chápe, že změny způsobené lidskou činností mohou prostředí chránit a zlepšovat, ale také poškozovat a ničit;
vykonává jednoduché činnosti ke spoluvytváření vhodného prostředí – úklidové činnosti, vánoční výzdoba, pečení vánočního cukroví.      
 
 e/ Očekávané výstupy  - konkretizované                 
Dítě a jeho tělo
Fyzický rozvoj a pohybová koordinace
pohybovat se koordinovaně a jistě, a to i v různém přírodním terénu (např. na sněhu)
pohybovat se dynamicky po delší dobu (např. běhat při hře 2 minuty a více)
doprovázet pohyb zpěvem (např. při pohybových hrách, při chůzi, při rytmických činnostech)
Jemná motorika, koordinace ruky a oka
vést stopu tužky při kresbě, apod.
zvládat výtvarné činnosti, provádět jednoduché úkony s výtvarnými pomůckami (např. tužkou, pastelem, štětcem, nůžkami) a materiály (např. papírem- překládání, textilem, modelovací hmotou)
zacházet správně s jednoduchými rytmickými a hudebními nástroji (např. trianglem, bubínkem, chřestidly)
pracovat se stavebnicemi, skládankami (stavět z kostek, navlékat korálky, skládat mozaiky, zavázat kličku)
 
Sebeobsluha
pečovat o osobní hygienu, samostatně zvládat pravidelné běžné denní úkony (např. používat toaletní papír a splachovací zařízení, mýt si a utírat ruce, umět používat kapesník)
samostatně se oblékat, svlékat, obouvat, zapnout knoflíky, zipy, zavázat tkaničky
samostatně jíst, používat příbor, nalít si nápoj
udržovat pořádek, zvládat jednoduché úklidové práce
 
Zdraví, bezpečí
znát základní zásady zdravého životního stylu (např. o pozitivních účincích pohybu a sportu)
chovat se přiměřeně a bezpečně ve známém prostředí 
 
Dítě a jeho psychika
Jazyk a řeč
Výslovnost, gramatická správnost řeči, porozumění, vyjadřování, dorozumívání 
spontánně vyprávět zážitky ze sledování filmových pohádek nebo pohádek z médií
vyslovovat všechny hlásky správně a mluvit zřetelně, gramaticky správně, v přiměřeném tempu, ovládat sílu a intonaci hlasu
sledovat a zachytit hlavní myšlenku příběhu, vyslechnutý příběh převyprávět samostatně, věcně správně, popř. dokázat odhadnout, jak by mohl příběh pokračovat
rozkládat slova na slabiky   
 
Poznávací schopnosti a funkce, představivost a fantazie, myšlenkové operace
Vnímání
zaregistrovat změny ve svém okolí (všimnout si a rozpoznat, co se změnilo např. ve třídě, na kamarádovi, na obrázku
rozlišit tvary předmětů, základní geometrické tvary, základní barvy (červená, modrá, žlutá), barvy složené (oranžová, zelená, fialová), další barevné kvality (odstíny, aj.) a vlastnosti objektů např. lesk, hladkost a jiné specifické znaky
rozpoznat odlišnosti v detailech (např. vyhledat a doplnit chybějící část v obrázku, jednotlivé části složit v celek, nalézt cestu v jednoduchém labyrintu, složit puzzle, hrát pexeso, domino, loto
 
Pozornost, soustředěnost, paměť
záměrně si zapamatovat a vybavit si prožité příjemné a nepříjemné pocity (např. vyprávět zážitky z výletu), viděné (např. vyjmenovat květiny viděné na procházce), slyšené (např. zapamatovat si rytmus, melodii)
zapamatovat si krátké říkanky, rozpočítadla, jednoduché básničky, písničky a reprodukovat je, přijmout jednoduchou dramatickou úlohu
zapamatovat si jednoduché taneční kroky, pořadí cviků nebo úkonů, krátký rytmický celek
pamatovat si postup řešení (např. postup jednoduché stavby, postup řešení labyrintu, určitý algoritmus, zapamatovat si umístění obrázku na konkrétním místě  -  pexeso)
 
Tvořivost, vynalézavost, fantazie   
tvořivě využívat přírodní i ostatní materiály při pracovních a výtvarných činnostech, experimentovat s materiály, poznávat a využívat výrazové možnosti (vytvářet různé plošné a prostorové útvary, mísit barvy, zkoumat odlišné účinky suchých a vlhkých podkladů, aj.)
vyprávět příběh s vizuální či akustickou oporou (podle obrázků, s dopomocí otázek atd.)
improvizovat a hledat náhradní řešení   
 
Rozlišování obrazných znaků a symbolů, grafické vyjadřování    
poznat napsané své jméno, podepsat se tiskacím písmem svým jménem, popř. graficky označit své výtvory (např. použít nějaký symbol)
napodobit základní geometrické tvary a znaky (čára svislá, čára vodorovná, křížek, vlnovka, kruh, čtverec, obdélník, trojúhelník atd.)
rozpoznat některé grafické znaky s abstraktní podobou (např. zná některé číslice, písmena, dopravní značky)
 
Časoprostorová orientace    
rozlišovat vzájemnou polohu dvou předmětů
rozlišovat roční období (jaro, léto, podzim, zima) i jejich typické znaky
orientovat se v časových údajích v rámci dne (např. dopoledne, poledne, odpoledne)
rozlišovat základní časové údaje, uvědomit si plynutí v čase (např. noc, ráno, den, večer, dnes, zítra, včera, dny v týdnu)  
         
Základní matematické, početní a číselné pojmy a operace
rozpoznat geometrické tvary – čtverec, kruh, trojúhelník, obdélník
rozumět a používat základní pojmy označující velikost (malý – velký, větší – menší, nejmenší – největší, dlouhý – krátký, vysoký – nízký, stejný)
porovnat a uspořádat předměty dle stanoveného pravidla (např. od nejmenšího k největšímu, poznat, co do skupiny nepatří), třídit předměty minimálně dle jednoho kritéria (např. roztřídit knoflíky na hromádky dle barvy, tvaru, velikosti)
 
Řešení problémů, učení
jednoduchý problém vyřešit samostatně i ve spolupráci s kamarády, při složitějších se poradit, postupovat podle pokynů a instrukcí
verbalizovat myšlenkové pochody, přemýšlet nahlas, popsat jak problém či situaci řešit (např. jak staví stavbu, skládá puzzle)
projevovat zájem o nové věci, dotazovat se při neporozumění, zkoušet, experimentovat
přicházet s vlastními nápady
 
Sebepojetí, city, vůle
Sebevědomí a sebeuplatnění
nebát se požádat o pomoc radu
přijmout roli ve hře (např. jako organizátor, jako pozorovatel, jako spoluhráč
umět se rozhodovat o svých činnostech (samostatně se rozhodovat, co udělat, jak se zachovat i o tom, co neudělat, co odmítnout, čeho se neúčastnit)
 snažit se uplatnit své přání, obhájit svůj názor
zapojovat se do činností, komunikovat a kooperovat s dětmi i se známými dospělými, odmítnout neznámé dospělé
 
Sebeovládání a přizpůsobivost
reagovat přiměřeně dané situaci (odmítat agresi, přijímat vzor společenského chování, umět se podřídit) 
hodnotit druhé, sebe hodnotit vzhledem k aktuální situaci a možnostem
přizpůsobit se společenství, projevovat zájem o spolupráci
umět se přizpůsobit změnám
odhadnout na co stačí, uvědomovat si, co mu nejde, co je pro ně obtížné
 
Vůle, vytrvalost, city a jejich projevy
přijmout povinnost, soustředit se na činnost a samostatně ji dokončit
přirozeně projevovat radost z poznaného a zvládnutého (radovat se, že umí píseň, básničku, ukazuje obrázek, předvádí taneček, výrobek)
přijímat pokyny
rozhodnout sám o sobě (o svém chování)
přirozeně a v míře dané osobnostními předpoklady projevovat pozitivní i negativní emoce (soucit, radost, náklonnost, spokojenost, ale také strach, smutek)
 
Dítě a ten druhý 
Komunikace s dospělým
respektovat dospělého, komunikovat s ním vhodným způsobem (s ohledem na situaci a podmínky)
spolupracovat s dospělým
obracet se na dospělého o pomoc, radu, atd.
rozlišovat vhodnost oslovování i tykání a vykání
 
Komunikace s dětmi, spolupráce při činnostech
aktivně komunikovat s druhými dětmi bez vážnějších problémů (vyprávět, povídat, poslouchat, naslouchat druhému)
chápat a respektovat názory jiného dítěte, domlouvat se, vyjednávat
vyhledávat partnera pro hru, domlouvat se, rozdělovat a měnit herní role, hru rozvíjet a obohacovat
spolupracovat při hrách a aktivitách nejrůznějšího zaměření, být ostatním partnerem
 
Sociabilita
obhajovat svoje potřeby, svůj postoj či přání, přijímat také názor druhého, dohodnout se na kompromisním řešení
všímat si, co si druhý přeje či potřebuje (např. dělit se s druhým dítětem o hračky, pomůcky, pamlsky, podělit se s jiným dítětem o činnost, počkat, vystřídat se)
nepříjemný kontakt a komunikaci dokázat odmítnout
porozumět běžným projevům emocí a nálad (např. vnímáme, že dítě je smutné)
 
Dítě a společnost 
Společenská pravidla a návyky 
uplatňovat návyky v základních formách společenského chování ve styku s dospělými i s dětmi 
umět ve styku s dětmi i dospělými pozdravit, poprosit, požádat, poděkovat, rozloučit se, vyslechnout sdělení, střídat se v komunikaci,
zacházet šetrně s vlastními a cizími pomůckami, hračkami, s knížkami, věcmi denní potřeby
dodržovat společně dohodnutá a pochopená pravidla vzájemného soužití v mateřské škole a na veřejnosti
 
Zařazení do třídy / do skupiny / 
navazovat s dětmi vztahy, mít ve skupině své kamarády, udržovat a rozvíjet s nimi přátelství 
být schopné přistoupit na jiný názor, porozumět potřebám druhých
 projevovat ohleduplnost a zdvořilost ke svým kamarádům i dospělým, vážit si jejich práce i úsilí
 
 
 
Kultura, umění 
vnímat umělecké a kulturní podněty, hodnotit svoje zážitky 
pozorně poslouchat a sledovat se zájmem uměleckou produkci (např. literární, filmovou, výtvarnou, dramatickou, hudební…) 
vyjadřovat se zpěvem, hrou na jednoduché rytmické či hudební nástroje
 
Dítě a svět
Poznatky, sociální informovanost
mít poznatky o zvycích a tradicích kraje, přijmout tradici oslav
rozumět běžným okolnostem a dějům, jevům a situacím, s nimiž se běžně setkává (rozumět tomu, co se ve známém prostředí děje)
 
Adaptabilita ke změnám
zajímat se, co se v okolí děje, všímat si dění změn ve svém okolí (např. v přírodě), proměny komentovat, přizpůsobit oblečení – rozlišení pocitu chladu a tepla
vědět, že se stále něco děje, že všechno kolem plyne, vyvíjí se a proměňuje, běžné proměnlivé okolnosti v mateřské škole vnímat jako samozřejmé
ctít oslavy narozenin, svátků, slavností
 
Vztah k životnímu prostředí
být citlivý k přírodě
uvědomovat si, že každý člověk a příroda se navzájem ovlivňují, že každý může svým chováním působit na životní prostředí 
spoluvytvářet pohodu prostředí (cítit se spokojeně a bezpečně)
f/ Rizika
denní režim nevyhovující zásadám zdravého životního stylu
nedostatečná motivace dětí
nedostatek času a prostředků pro spontánní hru, k jejímu rozvinutí a dokončení
jednání, které dítě pociťuje jako křivdu a vnímá jako násilí
prostředí, které nabízí málo možností ke spolupráci a komunikaci s druhým
přehlížení nežádoucího chování některých dětí
nerespektování rozdílných tělesných a smyslových předpokladů a pohybových možností jednotlivých dětí
 
 
6.4.  Zima, zima, zimička
Přehled:
a/  Základní charakteristika integrovaného bloku
b/  Příklady témat 
c/  Přiřazené dílčí kompetence
d/  Dílčí vzdělávací cíle 
e/  Očekávané výstupy - konkretizované
f/  Rizika
 
a/  Základní charakteristika integrovaného bloku 
Přibližná délka – od 2. poloviny ledna do konce února – cca 7 týdnů
Věková skupina – smíšená – 2 až 7 let
Tento blok je co do různorodosti námětů pestrý.
Přiblížíme v něm dětem charakteristické znaky zimy, vlastnosti sněhu, ledu a změn počasí.  Ukazujeme dětem krásu přírody v zimě, ve které však volně žijící zvířátka musí přežít a postarat se o sebe. Dozvídají se, jak jim my lidé můžeme pomoci, aby nepřízeň počasí lépe překonaly. 
Děti budeme seznamovat s nejrůznějšími zimními sporty, a snažit se, aby v pohybu nacházely radost a tak zdokonalovaly své pohybové dovednosti.
Dále se děti dozví, jak funguje lidské tělo a jeho vnitřní orgány a co je pro naše tělo zdravé a co škodlivé. 
Uvědomíme si, kde žijeme, jaký je rozdíl mezi městem a vesnicí.
Budeme si povídat o tom, jaká různá povolání lidé mají, čím by chtěli děti být, až budou veliké a čím je tatínek a maminka.
Dotkneme se i tradic jako je masopust, masopustní průvod.
 
b/ Příklady témat 
Paní Zima
Ledové království
Zimní svět pohádek
Zimní radovánky
Zimní sporty
Moje tělo 
Moje zdraví
Bacilů se nebojíme
Vitamínku, vitamíne
Sněhulák paňďulák
Zvířátka v zimě
Co dělají ptáčci v zimě
Masopust 
Jedeme, letíme, plujeme
Čím cestujeme
Ten dělá to a ten zas tohle
Čím budu, až budu velký
Co dělají táta s mámou
Naše město, naše vesnice
Kde žiju, odkud jsem
Masopust
a další témata v TVP
 
c/ Přiřazené dílčí kompetence
Kompetence k učení
klade otázky a hledá na ně odpovědi, aktivně si všímá, co se kolem něho děje;
chce porozumět věcem, jevům a dějům, které kolem sebe vidí; poznává, že se může mnohému naučit, raduje se z toho, co samo dokázalo a zvládlo.           
Kompetence k řešení problémů
užívá při řešení myšlenkových i praktických problémů logických, matematických i empirických postupů; pochopí jednoduché algoritmy řešení různých úloh a situací využívá je v dalších situacích;
rozlišuje řešení, která jsou funkční (vedoucí k cíli), a řešení, která funkční nejsou; dokáže mezi nimi volit.
Komunikativní kompetence
dokáže se vyjadřovat a sdělovat své prožitky, pocity a nálady různými prostředky (řečovými, výtvarnými, hudebními, dramatickými apod.);
domlouvá se gesty i slovy, rozlišuje některé symboly, rozumí jejich významu a funkci.
 
Sociální a prosociální kompetence
samostatně rozhoduje o svých činnostech; umí si vytvořit svůj názor a vyjádřit jej;
chápe, že nespravedlivost, ponižování, ubližování, lhostejnost, agresivita a násilí se nevyplácí a že vzniklé konflikty je lépe řešit dohodou; dokáže se bránit projevům násilí jiného dítěte, ponižování a ubližování.
Činnostní a občanské kompetence
učí se svoje činnosti a hry plánovat, organizovat, řídit a vyhodnocovat;
uvědomuje si svá práva i práva druhých, učí se hájit a respektovat; chápe, že všichni lidé mají stejnou hodnotu;
dbá na osobní zdraví a bezpečí svoje i druhých, chová se odpovědně s ohledem na zdravé a bezpečné okolní prostředí.
 
d/ Dílčí vzdělávací cíle 
Dítě a jeho tělo
rozvíjí svou psychickou i fyzickou zdatnost, a osvojuje si dohodnutá pravidla, aktivní postoj k pohybu, osobní bezpečnost;
dodržuje dohodnutá pravidla ve třídě, osvojuje si obecně platná pravidla;
rozvíjí pohybové dovednosti v oblasti hrubé i jemné motoriky;
rozvíjí improvizovaný pohyb;
osvojuje si poznatky o těle a jeho zdraví, o pohybových činnostech a jejich kvalitě;
osvojuje si poznatky a dovednosti, které jsou důležité k podpoře zdraví, bezpečí, osobní pohody i pohody prostředí.   
Dítě a jeho psychika       
rozvíjí své komunikativní dovednosti a kultivovaný projev;
rozvíjí svoji schopnost sebeovládání;
rozvíjí své řečové schopnosti a jazykové dovednosti receptivní - vnímání, porozumění, naslouchání; produktivní – výslovnost, vytváření pojmů, mluvního projevu, vyjadřování;
rozvíjí svoji tvořivost  -  tvořivé myšlení, řešení problémů, řešení situací, tvořivé sebevyjádření;
vyvíjí snahu o dokončení započatého úkolu.
Dítě a ten druhý
rozvíjí svůj respekt vůči druhým, přizpůsobuje se ve vztahu k druhým, rozvíjí umění naslouchat druhému;
posiluje své sebevědomí; 
uplatňuje své znalosti pravidel slušného chování v reálném životě – rozliší, co je špatné x dobré, přijímá důsledky svého nesprávného chování.
Dítě a společnost
rozvíjí základní kulturně společenské postoje, návyky a dovednosti;
rozvíjí svoji schopnost se projevovat autenticky, chovat se autonomně, prosociálně a aktivně se přizpůsobuje společenskému prostředí a zvládá jeho změny;
vytváří si základní aktivní postoje ke světu k životu;
poznává rozmanitosti povolání a projevuje zájem o lidské činnosti.
Dítě a svět
osvojuje si poznatky o přírodě v určitém ročním období;
rozvíjí své povědomí o sounáležitosti s přírodou;
vnímá odlišnosti jako přirozený stav, nachází a rozpozná odlišnosti a podobnosti;
rozvíjí své schopnosti přizpůsobovat se podmínkám vnějšího prostředí a jeho změnám.
 
e/ Očekávané výstupy  - konkretizované
Dítě a jeho tělo
Fyzický rozvoj a pohybová koordinace
vyrovnat svalové dysbalance v běžném pohybu
být pohybově aktivní po delší dobu (10 minut a více)v řízené i spontánní aktivitě 
pohybovat se koordinovaně a jistě v různém přírodním terénu
 
Jemná motorika, koordinace ruky a oka 
napodobit základní geometrické obrazce, různé tvary, popř. písmena
pracovat se stavebnicemi, skládankami (stavět z kostek, navlékat korálky, skládat mozaiky, zavázat kličku)
kreslit malovat, modelovat, vytrhávat, stříhat, lepit, vytvářet objekty z přírodních i umělých materiálů
 
Sebeobsluha
samostatně se oblékat, svlékat, obouvat, zapnout knoflíky, zipy, zavázat tkaničky
udržovat pořádek, zvládat jednoduché úklidové práce 
 
Zdraví, bezpečí 
uvědomovat si, co je nebezpečné
pojmenovat viditelné části těla včetně některých dílčích částí (např. rameno, koleno, loket, zápěstí) a některé vnitřní orgány (např. srdce, mozek, plíce, žaludek)
 znát základní zásady zdravého životního stylu (např. o pozitivních účincích pohybu a sportu, zdravé výživy)
 
Dítě a jeho psychika
Jazyk a řeč
Výslovnost, gramatická správnost řeči, porozumění, vyjadřování, dorozumívání
mít přiměřeně bohatou slovní zásobu, dokázat osvojená slova aktivně uplatnit v řeči, používat větší množství slovních obratů, správně určovat a pojmenovávat věci a jevy ve svém okolí
dodržovat pravidla konverzace a společenského kontaktu – řečovou kázeň (např. dokázat naslouchat druhým, vyčkat, až druhý dokončí myšlenku, 
sledovat řečníka i obsah, dokázat zformulovat otázku, samostatně a smysluplně odpovědět na otázku, umět komentovat zážitky a aktivity, posuzovat slyšené)
dorozumět se verbálně i nonverbálně (např. používat gesta, udržet oční kontakt, reagovat správně na neverbální podněty)
 
Poznávací schopnosti a funkce, představivost a fantazie, myšlenkové operace
Vnímání
rozlišit zvuky a známé melodie, rozlišit a napodobit rytmus
rozpoznat odlišnosti v detailech (např. vyhledat a doplnit chybějící část v obrázku, jednotlivé části složit v celek, nalézt cestu v jednoduchém labyrintu, složit puzzle, hrát pexeso, domino, loto)
rozlišit hmatem vlastnosti předmětu (např. strukturu povrchu), určit tvar, materiál, počet, velikost
sluchem rozlišit slova, slabiky, počáteční slabiky a hlásky ve slovech
správně reagovat na světelné a akustické signály
          
 
 
 
Pozornost, soustředěnost, paměť
soustředěně poslouchat pohádku, hudební skladbu, divadelní hru (např. sledovat pozorně divadelní představení a následně ho reprodukovat), nenechat se vyrušit - neodbíhat od činnosti, pracovat v klidu (např. vyřešit labyrint)
zapamatovat si krátké říkanky, rozpočítadla, jednoduché básničky, písničky a reprodukovat je, přijmout jednoduchou dramatickou úlohu
záměrně si zapamatovat a vybavit si prožité příjemné i nepříjemné pocity
 
Tvořivost, vynalézavost, fantazie
dokončit příběh, pohádku (např. vymyslet konec, jinou variantu)
využívat tvůrčí a výtvarné techniky k výzdobě prostředí
vyjádřit vlastní jednoduché pohybové představy, rytmický doprovod nebo melodii (např. vymýšlet krátké dramatické scénky, naznačit, vyjádřit pomocí pantomimy konkrétní činnost, pohybem ztvárnit slyšenou melodii)
experimentovat s výtvarně netradičními materiály 
 
Rozlišování obrazných znaků a symbolů, grafické vyjadřování
napodobit některá písmena, číslice
napodobit základní geometrické tvary a znaky (čára svislá, čára vodorovná, křížek, vlnovka, kruh, čtverec, obdélník, trojúhelník)     
sledovat očima zleva doprava a dle potřeby i zprava doleva, v dalších směrech, jmenovat objekty zleva doprava, vyhledat první a poslední objekt ve skupině, vést čáru zleva doprava, shora dolů
 
Časoprostorová orientace    
rozlišovat základní časové údaje, uvědomit si plynutí v čase (např. noc, ráno, den, večer, dnes, zítra, včera, dny v týdnu) 
rozlišovat a používat základní prostorové pojmy např. dole, nahoře, uprostřed, před, za, pod, nad, uvnitř, vně, u, vedle, mezi, nízko, vysoko, na konci, na kraji, vpředu, vzadu, blízko, daleko, dopředu, dozadu, nahoru, dolů) a těchto pojmů běžně užívat
rozlišovat roční období (jaro, léto, podzim, zima) i jejich typické znaky
orientovat se v prostoru podle slovních pokynů
rozlišovat vpravo – vlevo na vlastním těle, v prostoru s oporou o nějaký předmět
        
 
Základní matematické, početní a číselné pojmy a operace
porovnat a uspořádat předměty dle stanoveného pravidla (např. od nejmenšího k největšímu, poznat, co do skupiny nepatří), třídit předměty minimálně dle jednoho kritéria (např. roztřídit knoflíky na hromádky dle barvy, tvaru, velikosti)
chápat, že číslovka označuje počet (např. 5 je prstů na ruce, 5 je kuliček)
chápat jednoduché souvislosti, nacházet znaky společné a rozdílné, porovnat dle společných či rozdílných znaků (např. vybrat všechny předměty vyrobené ze dřeva), zobecňovat vybrat ovoce, zeleninu, hračky, nábytek, dopravní prostředky atd.) 
řešit jednoduché labyrinty, rébusy, hádanky
 
Řešení problémů, učení
samostatně se rozhodnout v některých činnostech
projevovat zájem o poznávání písmen a číslic, prohlížet si knihy (atlasy, encyklopedie, obrázkové knihy, leporela), znát některé dětské knihy a vyprávět o nich, informace vyhledat v encyklopediích
projevovat zájem o nové věci, dotazovat se při neporozumění, zkoušet, experimentovat
jednoduchý problém vyřešit samostatně i ve spolupráci s kamarády, při složitějších se poradit, postupovat podle pokynů a instrukcí
verbalizovat myšlenkové pochody, přemýšlet nahlas, popsat, jak problém či situaci řešit
 
Sebepojetí, city, vůle
Sebevědomí a sebeuplatnění
zapojovat se do činností, komunikovat a kooperovat s dětmi i se známými dospělými, odmítnout neznámé dospělé
samostatně splnit jednoduchý úkol, poradit si v běžné a opakující se situaci, cítit ze své samostatnosti uspokojení (být na ni hrdý)
uvědomovat si, že fungování skupiny je postaveno na pravidlech soužití, podílet se na nich a respektovat je
nebát se požádat o pomoc radu
umět se rozhodovat o svých činnostech (samostatně se rozhodovat, co udělat, jak se zachovat i o tom, co neudělat, co odmítnout, čeho se neúčastnit).
        
Sebeovládání a přizpůsobivost
odhadnout na co stačí, uvědomovat si , co mu nejde, co je pro ně obtížné
přijímat drobný neúspěch (vnímat ho jako přirozenou skutečnost, že se mu někdy něco nedaří), umět přijmout sdělení o případných dílčích nedostatcích, být schopné se z něho poučit
přizpůsobit se společenství, projevovat zájem o spolupráci
umět se přizpůsobit změnám
plánovat přiměřeně věku (ví, čeho chce dosáhnout a proč) 
 
Vůle, vytrvalost, city a jejich projevy
přijmout povinnost, soustředit se na činnost a samostatně ji dokončit
přirozeně projevovat radost z poznaného a zvládnutého (radovat se, že umí píseň, básničku, ukazuje obrázek, předvádí taneček, výrobek)
přiměřeně reagovat ve známých situacích, umět se zklidnit, ovládnout se, potlačit projev agrese
přirozeně a v míře dané osobnostními předpoklady projevovat pozitivní i negativní emoce (soucit, radost, náklonnost, spokojenost, ale také strach, smutek)
umět to co prožívá, vyjádřit slovně, výtvarně, pohybově, mimikou (zážitky jednotlivé či v časové posloupnosti jako výtvarné vyprávění, komentovat obrázky apod., pomocí hudby, hudebně pohybovou a dramatickou improvizací
 
Dítě a ten druhý
Komunikace s dospělým
spolupracovat s dospělým
respektovat dospělého, komunikovat s ním vhodným způsobem (s ohledem na situaci a podmínky)
obracet se na dospělého o pomoc, radu atd.
rozlišovat vhodnost oslovování i tykání a vykání
 
Komunikace s dětmi, spolupráce při činnostech
chápat a respektovat názory jiného dítěte, domlouvat se, vyjednávat
vyhledávat partnera pro hru, domlouvat se, rozdělovat a měnit herní role, hru rozvíjet a obohacovat
spolupracovat při hrách a aktivitách nejrůznějšího zaměření, být ostatním partnerem
vyjednávat s dětmi i dospělými ve svém okolí, domluvit se na společném řešení
využívat neverbální komunikaci
 
Sociabilita
obhajovat svoje potřeby, svůj postoj či přání, přijímat také názor druhého, dohodnout se na kompromisním řešení
chápat, že každý je jiný, jinak vypadá, jinak se chová, něco jiného umí či neumí a že je to přirozené
k mladšímu, slabšímu či postiženému dítěti se chovat citlivě a ohleduplně (neposmívat se mu, pomáhat mu, chránit ho)
nepříjemný kontakt a komunikaci dokázat odmítnout
uvědomit si vztahy mezi lidmi (kamarádství, přátelství, vztahy mezi pohlavími, úcta ke stáří)
respektovat rozdílné schopnosti, cítit sounáležitost s ostatními, nabídnout pomoc
 
Dítě a společnost
Společenská pravidla a návyky 
co je v souladu s nimi a co proti nim a ve vývojově odpovídajících situacích se podle představy chovat
rozlišovat společensky nežádoucí chování, vnímat co je lež, nespravedlivost, 
ubližování, lhostejnost, agresivita, vulgarismy
pojmenovat povahové vlastnosti
pochopit funkci rodiny a jejich členů
 
Zařazení do třídy / do skupiny / 
pochopit, že každý má ve společenství (v rodině, ve třídě, v herní skupině) svoji roli, podle které je třeba se chovat
reagovat na sociální kontakty druhých dětí otevřeně a zařazovat se mezi ně pomocí sociálně úspěšných strategií (vlídné přijetí, humor, projevení zájmu, akceptování či podání návrhů, nabídnutí spolupráce, pomoci, fair play)
vnímat odlišnosti mezi dětmi a podle toho přizpůsobovat i své přístupy 
projevovat ohleduplnost a zdvořilost
         
Kultura, umění 
zachycovat skutečnosti ze svého okolí a vyjadřovat své představy pomocí různých výtvarných činností, dovedností a technik
zobrazovat objekty reálné i fantazijní různými výtvarnými výrazovými prostředky (např. kresbou, malbou, plošným a prostorovým vytvářením s využíváním různých materiálů)
 
Dítě a svět
Poznatky, sociální informovanost 
mít poznatky nejrůznějších oblasti života a poznání v rozsahu podle toho, s čím se v praxi setkává, co kolem sebe vidí, co prožívá, co mu bylo zprostředkováno či vysvětleno (např. poznatky o přírodě živé i neživé, o přírodních jevech a dějích, o lidech a jejich životě, o kultuře či technice)
mít poznatky o své zemi (znát název státu, státní vlajku, hymnu, prezidenta, hlavní město, významné svátky a události)
mít poznatky o zvycích a tradicích kraje, přijmout tradici oslav
rozumět běžným okolnostem a dějům, jevům a situacím, s nimiž se běžně setkává (rozumět tomu, co se ve známém prostředí děje)
 
Adaptabilita ke změnám 
zajímat se, co se v okolí děje, všímat si dění změn ve svém okolí (např. v přírodě), proměny komentovat, přizpůsobit oblečení – rozlišení pocitu chladu a tepla
vědět, že se stále něco děje, že všechno kolem plyne, vyvíjí se a proměňuje, běžné proměnlivé okolnosti v mateřské škole vnímat jako samozřejmé a přirozeně se tomuto dění přizpůsobovat
ctít oslavy narozenin, svátků slavností
 
Vztah k životnímu prostředí
být citlivý k přírodě
uvědomovat si, že každý člověk a příroda se navzájem ovlivňují, že každý může svým chováním působit na životní prostředí (podporovat či narušovat zdraví, přírodní prostředí i společenskou pohodu)
spoluvytvářet pohodu prostředí (cítit se spokojeně a bezpečně)
 
f/ Rizika
denní režim nevyhovující dětským potřebám a zásadám zdravého životního stylu
neznalost zdravotního stavu a zdravotních problémů dítěte
nepřiměřené nároky na dítě, časté negativní hodnocení
nedostatečné psychosociálně bezpečné prostředí
nedostatečná pozornost k rozvoji dovedností předcházejících čtení a psaní
nedostatečné a nepřiměřené informace, nepravdivé nebo žádné odpovědi na otázky dětí
 
 
6.5.  Potichu vnímej jarní čarování
Přehled:
a/  Základní charakteristika integrovaného bloku
b/  Příklady témat 
c/  Přiřazené dílčí kompetence
d/  Dílčí vzdělávací cíle 
e/  Očekávané výstupy - konkretizované
f/  Rizika
 
a/ Základní charakteristika integrovaného bloku 
Přibližná délka – od března do konce dubna - cca 8 týdnů
Věková skupina – smíšená – 2 až 7 let
Společně pozorujeme, objevujeme a vnímáme potichu a pozvolna se probouzející přírodu na jaře. Děti se učí pojmenovávat a rozpoznávat první jarní květiny a vědí, že na jaře vše znovu ožívá, roste a rodí se. Poznají a pojmenují jednotlivá zvířata i jejich mláďata, ať už se jedná o zvířata hospodářská, či volně žijící. Vědí, že se k nám navrací tažní ptáci z teplých krajů a zde si staví hnízda a také vyvádějí mladé. Důležitou částí tohoto bloku je období jarních svátků – Velikonoc. Děti se dozvídají, jaké jsou znaky a symboly jara a Velikonoc a jaké tradice se o velikonočních svátcích dodržují.
Učíme děti, jak se bezpečně pohybovat v silničním provozu jakožto jeho účastníci. Vedeme je k uvědomění, že za svoji bezpečnost si zodpovídají v životě sami a chceme, aby tak k tomu i přistupovaly.
Přestože v průběhu celého školního roku děti získávají dovednosti a schopnosti k učení a k dobrému nástupu do základní školy, v tomto bloku se vzhledem k zápisu do prvních tříd, více zaměřujeme na předškolní přípravu.
Díky mnoholeté spolupráci s DDM se účastníme akcí - den Země a den vody. Taktéž již dlouhodobě spolupracujeme s městskou knihovnou a vedeme děti k lásce ke knize. Děti si v průběhu března mohou do školky donést svoji oblíbenou knihu. Tu si pak ve třídě společně prohlížíme, čteme a inspirujeme se k dalším činnostem s dětmi.
 
 
b/  Příklady témat 
Jaro, jaro už je tu
Kouzlení jara
Jaro ťuká na vrátka, otevřete děťátka
Jaro dělá pokusy, vystrkuje krokusy
Svátky jara - Velikonoce
Co se děje v trávě
Kniha můj přítel   
Klapy klap já jsem čáp
Žába skáče po blátě 
Kdo žije u vody
Každé zvířátko poznám zakrátko
Každé mláďátko poznám zakrátko 
Chystáme se do školy
Když svítí červená, co to znamená                                                                                                           
Jedeme – letíme – plujeme
Bezpečně tam i zpět
Den vody
Voda, voděnka
Den Země
a jiná témata v TVP
 
c/ Přiřazené dílčí kompetence 
Kompetence k učení
soustředěně pozoruje, zkoumá, objevuje, všímá si souvislostí, experimentuje a užívá při tom jednoduchých pojmů, znaků a symbolů;
odhaduje své síly, učí se hodnotit svoje osobní pokroky i oceňovat výkony druhých;
učí se nejen spontánně, ale i vědomě, vyvine úsilí, soustředí se na činnost a záměrně si zapamatuje; při zadané práci dokončí, co započalo; dovede postupovat podle instrukcí a pokynů, je schopno dobrat se k výsledkům.
 Kompetence k řešení problémů
všímá si dění i problémů v bezprostředním okolí; přirozenou motivací k řešení dalších problémů a situací je pro něj pozitivní odezva na aktivní zájem;
problémy řeší na základě bezprostřední zkušenosti; postupuje cestou pokusu a omylu, zkouší, experimentuje; spontánně vymýšlí nová řešení problémů a situací; hledá různé možnosti a varianty (má vlastní originální nápady); využívá při tom dosavadní zkušenosti, fantazii a představivost;
rozlišuje řešení, která jsou funkční (vedoucí k cíli), a řešení, která funkční nejsou; dokáže mezi nimi volit.
Komunikativní kompetence
ovládá řeč, hovoří ve vhodně formulovaných větách, samostatně vyjadřuje své myšlenky, sdělení, otázky i odpovědi, rozumí slyšenému, slovně reaguje a vede smysluplný dialog;
ovládá dovednosti předcházející čtení a psaní;
dovede využít informativní a komunikativní prostředky, s kterými se běžně setkává (knížky, encyklopedie).
Sociální a personální kompetence
chová se při setkání s neznámými lidmi či v neznámých situacích obezřetně; nevhodné chování i komunikaci, která je mu nepříjemná, umí odmítnout;
dětským způsobem projevuje citlivost a ohleduplnost k druhým, pomoc slabším, rozpozná nevhodné chování; vnímá nespravedlnost, ubližování, agresivitu a lhostejnost;
spolupodílí se na společných rozhodnutích;  přijímá vyjasněné a zdůvodněné povinnosti; dodržuje dohodnutá a pochopená pravidla a přizpůsobí se jim.
Činnostní a občanské kompetence
odhaduje rizika svých nápadů, jde za svým záměrem, ale také dokáže měnit cesty a přizpůsobovat se daným okolnostem;
má smysl pro povinnost ve hře, práci i učení; k úkolům a povinnostem přistupuje odpovědně; a váží si práce i úsilí druhých;
chápe, že se může o tom, co udělá, rozhodovat svobodně, ale že za svá rozhodnutí také odpovídá.
 
d/ Dílčí vzdělávací cíle 
Dítě a jeho tělo
používá svému věku přiměřené praktické dovedností;
poznává a odhaduje rizika ohrožující bezpečnost – možné důsledky;
posiluje a rozvíjí svoji fyzickou a psychickou zdatnost;
rozvíjí jemnou motoriku;
rozvíjí a užívá všechny smysly.
Dítě a jeho psychika  
osvojuje si některé dovednosti, které předcházejí čtení a psaní, rozvíjí svůj zájem o psanou podobu jazyka;
přechází od konkrétně názorného myšlení k pojmovému;
rozvíjí svoji paměť a pozornost, přechází od bezděčných forem těchto funkcí k úmyslným;
vytváří si pozitivní vztah k intelektuálním činnostem a učení;
rozvíjí pozitivní vztah k sobě, posiluje svoji sebedůvěru  -  před zápisem;
rozvíjí komunikativní dovednosti a kultivovaný přednes;
osvojuje si elementární poznatky o znakových systémech a jejich funkci – abeceda, čísla;
upevňuje své estetické vnímání a cítění;
vytváří si povědomí o ročních obdobích – znaky, měsíce, dny v týdnu.
Dítě a ten druhý
rozvíjí své  prosocionální postoje k druhému – tolerance, respekt, pomoc druhému, ochrana osobního soukromí a bezpečí ve vztazích s druhými;
vytváří si povědomí o mezilidských morálních hodnotách;
posiluje své sebevědomí a sebevíru;
upevňuje spolupráci ve skupině a se skupinou.
Dítě a společnost
poznává pravidla společenského soužití v rámci přirozeného sociokulturního prostředí, porozumí základním projevům neverbální komunikace;
vytváří si citových vztah k okolí;
vytváří si povědomí o hodnotách spojených s tradicemi, zvyky spojenými s jarními svátky;
vytváří si povědomí o vlastní sounáležitosti s lidmi a společností a planetou Zemí;
rozvíjí si a pozitivní přístup ke škole (role školáka).
Dítě a svět 
osvojuje si základní poznatky o dopravě;
vytváří si elementární povědomí o přírodním, kulturním i technickém prostředí, o rozmanitosti, vývoji a neustálých proměnách;
rozvíjí svoji úctu k životu ve všech jeho formách;
rozvíjí svoji schopnost přizpůsobovat se podmínkám vnějšího prostředí i jeho změnám;
vytváří si povědomí o vlastní sounáležitosti se světem se živou a neživou přírodou, lidmi, společností, planetou Zemí.
 
e/ Očekávané výstupy  - konkretizované
Dítě a jeho tělo
Fyzický rozvoj a pohybová koordinace
otočit se čelem vzad bez ztráty rovnováhy a orientace
zvládat nižší překážky, zvládat různé druhy lezení
pohybovat se bezpečně ve skupině dětí 
pohybovat se rytmicky, dodržet rytmus
 
Jemná motorika, koordinace ruky a oka
pracovat se stavebnicemi, skládankami, (stavět z kostek, navlékat korálky, skládat mozaiky, zavázat kličku)
zvládat výtvarné činnost, provádět jednoduché úkony s výtvarnými pomůckami (např. tužkou, pastelem, štětcem, nůžkami) a materiály (např. papírem- překládání, textilem, modelovací hmotou)
vést stopu tužky při kresbě apod.
 
Sebeobsluha 
samostatně se oblékat, svlékat, obouvat, zapnout knoflíky, zipy, zavázat tkaničky
samostatně jíst, používat příbor, nalít si nápoj, popř. polévku, používat ubrousek
 
Zdraví, bezpečí
znát a dodržovat základní pravidla chování na chodníku a na ulici, chovat se přiměřeně a bezpečně ve známém prostředí
uvědomovat si, co je nebezpečné
vědět, jak se vyhnout nebezpečí (být opatrné, obezřetné, kam se v případě potřeby obrátit o pomoc, koho přivolat) 
 
 
 
Dítě a jeho psychika
Jazyk a řeč
Výslovnost, gramatická správnost řeči, porozumění, vyjadřování, dorozumívání
poznat a najít k sobě slova, která se rýmují, doplnit chybějící slovo rýmu
chápat jednoduché hádanky
mít přiměřeně bohatou slovní zásobu
vyslovovat všechny hlásky správně a mluvit zřetelně, gramaticky správně, v přiměřeném tempu, ovládat sílu a intonaci hlasu
používat jednoduchá souvětí, vyjádřit myšlenku, nápad, mínění, popsat situaci, událost, vyjádřit svoje pocity, prožitky
vyčlenit hlásku na začátku a na konci slova
rozlišit krátké a dlouhé samohlásky
 
Poznávací schopnosti a funkce, představivost a fantazie, myšlenkové operace
Vnímání
sluchem rozlišit slova, slabiky, počáteční slabiky a hlásky ve slovech
rozlišit zvuky a známé melodie, rozlišit a napodobit rytmus 
odhalit podstatné a nepodstatné znaky, charakteristické znaky předmětů, osob, zvířat
správně reagovat na světelné a akustické signály
 
Pozornost, soustředěnost, paměť
záměrně si zapamatovat a vybavit si prožité příjemné a nepříjemné pocity (např. vyprávět zážitky z výletu), viděné (např. vyjmenovat květiny viděné na procházce), slyšené (např. zapamatovat si rytmus, melodii)
zapamatovat si krátké říkanky, rozpočítadla, jednoduché básničky, písničky a reprodukovat je, přijmout jednoduchou dramatickou úlohu
zapamatovat si různé zvuky zvířat, běžně užívaných předmětů – sklo, papír, kov, dřevo, ale i událostí – kroky, dveře, tekoucí voda, vítr, déšť, bouřka apod., melodií (zvuky hudebních nástrojů), jednoduché taneční kroky, pořadí cviků nebo úkonů (např. skákání panáka), krátký rytmický celek
pamatovat si postup řešení (např. postup jednoduché stavby, postup řešení labyrintu, určitý algoritmus, zapamatovat si umístění obrázku na konkrétním místě – Pexeso)
udržet pozornost i při méně atraktivních činnostech
 
Tvořivost, vynalézavost, fantazie
spontánně vyprávět zážitky ze svého okolí, z různých vyprávění, či co dítě prožilo příjemného i nepříjemného, vyjadřovat fantazijní představy
vyprávět příběh s vizuální či akustickou oporou (podle obrázků, s dopomocí otázek atd.)
dokreslit chybějící části na obrázku, sestavit části v celek, vytvořit jednoduchý model, stavbu, provést obměnu, tvořit dle vlastní představy, např. stavby z kostek
navrhnout další varianty řešení (co by se stalo kdyby…)
 
Rozlišování obrazných znaků a symbolů, grafické vyjadřování
pochopit význam piktogramu např. pravidla chování ve skupině, v hromadném dopravním prostředku, znát význam elementárních dopravních značek a označení nebezpečí (elektřina, zákaz rozdělávání ohně, koupání, skákání do vody atd.)
rozpoznat některé grafické znaky s abstraktní podobou (např. zná některé číslice, písmena, dopravní značky)
 
Časoprostorová orientace
orientovat se v časových údajích v rámci dne (např. dopoledne, poledne, odpoledne)
rozlišovat roční období (jaro, léto, podzim, zima) i jejich typické znaky
rozlišovat základní časové údaje, uvědomit si plynutí v čase (např. noc, den, ráno, večer, dnes, zítra, včera, dny v týdnu)
rozlišovat vpravo – vlevo na vlastním těle, v prostoru s oporou o nějaký předmět
 
Základní matematické, početní a číselné pojmy a operace
rozpoznat geometrické tvary – čtverec, kruh, trojúhelník, obdélník
rozumět a používat základní pojmy označující velikost ( malý- velký, větší – menší, nejmenší- největší, dlouhý – krátký, vysoký- nízký, stejný)
orientovat se v číselné řadě 1 – 10, vyjmenovat ji, porovnat
chápat jednoduché souvislosti, nacházet znaky společné a rozdílné, porovnat dle společných či rozdílných znaků (např. vybrat všechny předměty vyrobené ze dřeva), zobecňovat vybrat ovoce, zeleninu, hračky, nábytek, dopravní prostředky atd.), řešit jednoduché labyrinty, rébusy, hádanky
 
 
Řešení problémů, učení
projevovat zájem o poznávání písmen a číslic, 
slovně, výtvarně, technicky vyjádřit svoje jednoduché nápady, experimentovat, některé problémy řešit cestou pokus- omyl
samostatně se rozhodnout v některých činnostech
jednoduchý problém vyřešit samostatně i ve spolupráci s kamarády, při složitějších se poradit, postupovat podle pokynů a instrukcí
vymýšlet nová řešení nebo alternativní k běžným situacím (např. jak by to šlo jinak, co by se stalo kdyby) a verbalizovat je
 
Sebepojetí, city, vůle
Sebevědomí a sebeuplatnění
nebát se požádat o pomoc radu
přijmout roli ve hře (např. jako organizátor, jako pozorovatel, jako spoluhráč
umět se rozhodovat o svých činnostech (samostatně se rozhodovat, co udělat, jak se zachovat i o tom, co neudělat, co odmítnout, čeho se neúčastnit)
snažit se uplatnit své přání, obhájit svůj názor
zapojovat se do činností, komunikovat a kooperovat s dětmi i se známými dospělými, odmítnout neznámé dospělé
uvědomovat si, že fungování skupiny je postaveno na pravidlech soužití, podílet se na nich a respektovat je
 
 Sebeovládání a přizpůsobivost
hodnotit druhé, sebe hodnotit vzhledem k aktuální situaci
odhadnout na co stačí, uvědomovat si , co mu nejde, co je pro ně obtížné
přijímat drobný neúspěch (vnímat ho jako přirozenou skutečnost, že se mu někdy něco nedaří), umět přijmout sdělení o případných dílčích nedostatcích, být schopné se z něho poučit
přizpůsobit se společenství, projevovat zájem o spolupráci
umět se přizpůsobit změnám
plánovat přiměřeně věku (ví, čeho chce dosáhnout a proč)
 
   Vůle, vytrvalost, city a jejich projevy
přijmout povinnost, soustředit se na činnost a samostatně ji dokončit
přirozeně projevovat radost z poznaného a zvládnutého (radovat se, že umí píseň, básničku, ukazuje obrázek, předvádí taneček, výrobek)
přiměřeně reagovat ve známých situacích, umět se zklidnit, ovládnout se, potlačit projev agrese
projevovat se citlivě k živým bytostem, přírodě i věcem, pomáhat druhým (např. kamarádům, mladším, slabším, aj.)
rozhodovat sám o sobě (o svém chování)
 
Dítě a ten druhý  
Komunikace s dospělým
spolupracovat s dospělým
respektovat dospělého, komunikovat s ním vhodným způsobem (s ohledem na situaci a podmínky)
obracet se na dospělého o pomoc, radu atd.
rozlišovat vhodnost oslovování i tykání a vykání
navazovat kontakty s novým dospělým (učitel ZŠ)
 
Komunikace s dětmi, spolupráce při činnostech
chápat a respektovat názory jiného dítěte, domlouvat se, vyjednávat
vyhledávat partnera pro hru, domlouvat se, rozdělovat a měnit herní role, hru rozvíjet a obohacovat
spolupracovat při hrách a aktivitách nejrůznějšího zaměření, být ostatním partnerem
vyjednávat s dětmi i dospělými ve svém okolí, domluvit se na společném řešení
využívat neverbální komunikaci (úsměv, gesta, řeč těla, apod.)
 
Sociabilita
obhajovat svoje potřeby, svůj postoj či přání, přijímat také názor druhého, dohodnout se na kompromisním řešení
všímat si, co si druhý přeje či potřebuje 
nepříjemný kontakt a komunikaci dokázat odmítnout
bránit se projevům násilí jiného dítěte (nenechat si ubližovat, nenechat se šidit, bránit se posmívání, ohradit se proti tomu)
spoluvytvářet prostředí pohody
respektovat rozdílné schopnosti
důvěřovat vlastním schopnostem
cítit sounáležitost s ostatními
nabídnout pomoc
 
Dítě a společnost 
Společenská pravidla a návyky 
umět ve styku s dětmi i s dospělými pozdravit, poprosit, požádat, poděkovat, rozloučit se, vyslechnout si sdělení, střídat se v komunikaci
dodržovat společně dohodnutá a pochopená pravidla 
 
Zařazení do třídy / do skupiny / 
být schopné přistoupit na jiný názor, porozumět potřebám druhých, přijmout společné návrhy, podřídit se rozhodnutí skupiny a přizpůsobit se společnému programu
navazovat nové kontakty
 
Kultura, umění 
v kulturních místech v divadle, kině, muzeu respektovat dohodnutá pravidla
pozorně poslouchat a sledovat se zájmem uměleckou produkci (např. literární, hudební, filmovou, výtvarnou, dramatickou)
 
Dítě a svět
Poznatky, sociální informovanost
zvládat běžné činnosti, požadavky i jednoduché praktické situace, které se v mateřské škole opakují
mít poznatky z nejrůznějších oblastí života a poznání v rozsahu podle toho, s čím se v praxi setkává, co kolem sebe vidí, co prožívá, co mu bylo zprostředkováno či vysvětleno (např. poznatky o přírodě živé i neživé, o přírodních jevech a dějích, o lidech a jejich životě, o kultuře či technice)
orientovat se ve školním prostředí, vyznat se v blízkém okolí (vědět, co se kde v blízkosti mateřské školy nachází, např. obchody, zastávka, hřiště, škola, pošta, policie, lékař, knihovna, hasiči, sportoviště) 
mít poznatky o planetě Zemi, vesmíru apod. (např. o koloběhu vody, střídání denní i ročních období a jejich příčinách, některých planetách
chápat základní pravidla chování pro chodce
mít poznatky o zvycích a tradicích kraje, přijmout tradici oslav
 
Adaptabilita ke změnám
zajímat se, co se v okolí děje, všímat si dění změn ve svém okolí (např. v přírodě), proměny komentovat, přizpůsobit oblečení -  rozlišení pocitu chladu a tepla, chování
vědět, že se stále něco děje, že všechno kolem plyne, vyvíjí se a proměňuje, běžné proměnlivé okolnosti v mateřské škole vnímat jako samozřejmé a přirozeně se tomuto dění přizpůsobovat
ctít oslavy narozenin, svátků, slavností
 
Vztah k životnímu prostředí
být citlivý k přírodě
uvědomovat si, že každý člověk a příroda se navzájem ovlivňují, že každý může svým chováním působit na životní prostředí (podporovat či narušovat zdraví, přírodní prostředí i společenskou pohodu)
spoluvytvářet pohodu prostředí (cítit se spokojeně a bezpečně)
znát, co je škodlivé a nebezpečné (různé nástrahy a rizika ve spojení s přírodou) i neovlivnitelné, vítr, déšť, záplavy, teplo, sucho, mrazy), co může ohrožovat zdravé životní prostředí
 
f/ Rizika
nedostatek příležitostí vidět a vnímat svět v jeho pestrosti a změně, v jeho dění a řádu
prostředí komunikačně chudé, omezující běžnou komunikaci mezi dětmi i dospělými
nedostatečná pozornost k rozvoji dovedností předcházející čtení a psaní
soustředění pozornosti pouze na verbální formy komunikace
schematické mravní hodnocení bez možnosti dítěte vyjádřit svůj úsudek
převaha zprostředkovaného poznávání světa
příliš racionální, hotový a uzavřený výklad světa
absence či nedostatek řízených pohybových aktivit vedoucích k osvojení nových pohybových dovedností
 
 
6.6.  Pro radost je tu místa dost
Přehled:
a/  Základní charakteristika integrovaného bloku
b/  Příklady témat 
c/  Přiřazené dílčí kompetence
d/  Dílčí vzdělávací cíle 
e/  Očekávané výstupy - konkretizované
f/  Rizika
 
a/ Základní charakteristika integrovaného bloku
Přibližná délka – od května do konce června – cca 8 týdnů
Věková skupina – smíšená – 2 až 7 let
Jaro je již v plném proudu a tak máme s dětmi více možností poznávat okolí, ve kterém žijeme. Prozkoumáváme město, jeho krásy, kulturní dědictví i budovy institucí. V tomto bloku se více zaměřujeme na ekologickou výchovu. Vštěpujeme dětem jak důležité je chránit si životní prostředí pro svůj vlastní budoucí život, že Země je náš život – naše velká matka a jako ke své mamince, s láskou, se k ní máme chovat. Zvědomujeme jim, že třídění odpadu by mělo být samozřejmostí, avšak že nejdůležitější je zbytečný odpad nevytvářet. Že základem spokojeného života je chovat se ohleduplně ke světu jako celku, k přírodě, zvířatům i lidem. S tím je spojený i respekt vůči jiným kulturám, rasám a národnostem.
Oblíbeným tématem pro všechny je rodina – maminka, tatínek, babička a dědeček, kteří nám společně dávají základ do života. Děti poznávají souvislosti vztahů v rodině, kdo je strýc, kdo teta, bratranec, sestřenice….
Společně zábavou oslavíme i Den dětí – svátek všech dětí na Zemi. Vydáme se na také na výlety, užijeme si sportovní hry, karneval, a s dojetím se rozloučíme s kamarády, kteří už příští rok půjdou do první třídy.
 
 
b/ Příklady témat 
Tady jsem doma  - moje město
Kde bydlím, tam to znám
Každý jsme jiný – národnosti
Každý jsme jiný – vzhled, povahové vlastnosti – respekt jeden vůči druhému
Tady jsem doma – moje rodina
Moji prarodiče
Dnes všechny maminky svátek mají
Moje milá maminko 
Táta můj vzor
Chválím tě země má
Svět kolem nás – chráníme přírodu
Recyklovat není tak těžké
Země je kulatá
Hurá do přírody
Jaro, léto, podzim, zima v naší školce je vždy prima
Zábava a karneval
Kam se spolu podíváme? - výlety
Sportujeme, neleníme
MDD – všechny děti svátek slaví
Loučíme se s kamarády
Hurá na prázdniny – prevence dětských úrazů
a jiná témata v TVP
 
c/ Přiřazené dílčí kompetence
Kompetence k učení 
má elementární poznatky o světě lidí, kultury, přírody i techniky, který dítě obklopuje, o jeho rozmanitostech a proměnách; orientuje se v řádu a dění v prostředí, ve kterém žije;
odhaduje své síly, učí se hodnotit svoje osobní pokroky i oceňovat výkony druhých;
uplatňuje získanou zkušenost v praktických situacích a v dalším učení.
 
 
Kompetence k řešení problémů
řeší problémy, na které stačí; známé a opakující se situace se snaží řešit samostatně (na základě nápodoby či opakování), náročnější s oporou a pomocí dospělého;
chápe, že vyhýbat se řešení problémů nevede k cíli, ale že jejich včasné a uvážlivé řešení je naopak výhodou; uvědomuje si, že svoji aktivitou a iniciativou může situaci ovlivnit.
Komunikativní kompetence
ví, že se lidé dorozumívají i jinými jazyky a že je možno se jim učit; má vytvořeny elementární předpoklady k učení se cizímu jazyku; 
ovládá dovednosti předcházející čtení a psaní;
komunikuje v běžných situacích bez zábran a ostychu s dětmi i s dospělými; chápe, že být komunikativní, vstřícné, iniciativní a aktivní je výhodou.
Sociální a personální kompetence
napodobuje modely prosociálního chování a mezilidských vztahů, které nachází v okolí;
je schopné chápat, že lidé se různí a umí být solidární k jejich odlišnostem;
ve skupině se dokáže prosadit, ale i podřídit, při společných činnostech se domlouvá a spolupracuje; v běžných situacích uplatňuje základní společenské návyky a pravidla společenského styku; je schopné respektovat druhé, vyjednávat, přijímat a uzavírat kompromisy.
Činnostní a občanské kompetence
uvědomuje si svá práva i práva druhých, učí se je hájit a respektovat; chápe, že všichni lidé mají stejnou hodnotu;
ví, že není jedno, v jakém prostředí žije, uvědomuje si, že se svým chováním na něm podílí a že je může ovlivnit;
má základní dětskou představu o tom, co je v souladu se základními lidskými hodnotami a normami i co je s nimi v rozporu a snaží se podle toho chovat.
 
d/ Dílčí vzdělávací cíle
Dítě a jeho tělo
rozvíjí své pohybové dovednosti v oblasti hrubé i jemné motoriky;
rozvíjí odhad rizik ohrožujících bezpečnost;
osvojuje si dovednosti důležité k podpoře zdraví, bezpečí, osobní pohody i pohody prostředí;
osvojuje si zdravé životní návyky a postoje; 
rozvíjí hudební a hudebně pohybové činnosti.
Dítě a jeho psychika                                        
rozvíjí kultivovaný přednes a komunikativní dovednosti;
rozvíjí své řečové schopnosti a jazykové dovednosti /vnímání, porozumění poslechu;
rozvíjí svou tvořivost, představivost a fantazii;
upevňuje své estetické vnímání a cítění;
rozvíjí své schopnosti a dovednosti, které mu umožňují získané pocity, dojmy a prožitky vyjádřit;
rozvíjí, zpřesňuje a kultivuje své smyslové vnímání;
získává schopnosti řídit chování vůlí a ovlivňovat vlastní situaci.
Dítě a ten druhý
vytváří prosociální chování ve vztahu k druhému;
rozvíjí sociální citlivost, toleranci, respekt, je schopno se přizpůsobit;
posiluje své prosociální chování ve vztahu k ostatním lidem, v rodině, v mateřské škole, v dětské herní skupině;
chrání si své osobní soukromí a bezpečí ve vztazích s druhými dětmi a dospělými;
je schopné spolupráce s ostatními dětmi i s dospělými.
Dítě a společnost                         
rozvíjí kulturně estetických dovedností;
vytváří si základy estetického vztahu ke světu, k životu, ke kultuře a umění;
seznamuje se světem kultury, umění a osvojuje si dovednosti v této oblasti vyjadřovat a projevovat;
rozvíjí své schopnosti žít ve společenství ostatních lidí, přizpůsobit se, spolupracovat, přináležet mu, vnímat a přijímat základní hodnoty.
Dítě a svět                     
vytváří si vztah k přírodě a okolí, ve kterém žijeme;
osvojuje si dovednosti potřebné k vykonávání jednoduchých činností v péči o okolí;
seznamuje se s jinými státy, jejich kulturami, zvyky a lidmi;
rozvíjí svůj pocit sounáležitosti s živou a nežitou přírodou, lidmi, společností, planetou Zemí;
vytváří si povědomí o vesmíru a planetě Zemi;
chápe, že změny způsobené lidskou činností mohou prostředí chránit a zlepšovat, ale také poškozovat a ničit;
rozvíjí úctu k životnímu prostředí ve všech jeho formách.      
 
e/ Očekávané výstupy  - konkretizované
Dítě a jeho tělo
Fyzický rozvoj a pohybová koordinace 
běhat, skákat, udržovat rovnováhu na jedné noze 
házet a chytat míč, užívat různé náčiní, nářadí
užívat různé pomůcky k pohybu 
doprovázet pohyb zpěvem (např. při pohybových hrách, při chůzi, při rytmických činnostech)
 
Jemná motorika, koordinace ruky a oka 
napodobit základní geometrické obrazce, různé tvary, popř. písmena
zvládat výtvarné činnost, provádět jednoduché úkony s výtvarnými pomůckami (např. tužkou, pastelem, štětcem, nůžkami) a materiály (např. papírem - překládání, textilem, modelovací hmotou)
kreslit, malovat, modelovat, vytrhávat, stříhat, lepit
 
Sebeobsluha 
samostatně jíst, používat příbor, nalít si nápoj, popř. polévku, používat ubrousek 
udržovat pořádek, zvládat jednoduché úklidové práce 
samostatně zvládat pravidelné běžné denní úkony
 
Zdraví, bezpečí
znát základní zásady zdravého životního stylu (např. o pozitivních účincích pohybu a sportu, hygieny, zdravé výživy, činnosti a odpočinku, pobytu v přírodě, otužování) a o faktorech poškozujících zdraví včetně návykových látek
uvědomovat si, co je nebezpečné
projevovat bezpečný odstup vůči cizím osobám 
 
 
 
Dítě a psychika
Jazyk a řeč
Výslovnost, gramatická správnost řeči, porozumění, vyjadřování, dorozumívání
vyslovovat všechny hlásky správně a mluvit zřetelně, gramatiky správně, v přiměřeném tempu, ovládat sílu a intonaci hlasu
znát většinu slov a výrazů běžně používaných v prostředí dítěte (např. sdělit svoje jméno a příjmení, adresu, jména rodičů, sourozenců, kamarádů, učitelek, rozumět většině pojmenování, které se týkají dítěti známých předmětů, popř. znát i některé, které se týkají vzdálenějšího světa)
dodržovat pravidla konverzace a společenského kontaktu – řečovou kázeň (např. dokázat naslouchat druhým, vyčkat, až druhý dokončí myšlenku, sledovat řečníka i obsah, dokázat zformulovat otázku, samostatně a smysluplně odpovědět na otázku, umět komentovat zážitky a aktivity, posuzovat slyšené)
znát, že lidé se dorozumívají i jinými jazyky a že je možno se jim učit
 
Poznávací schopnosti a funkce, představivost a fantazie, myšlenkové operace
Vnímání
odhalit podstatné a nepodstatné znaky, charakteristické znaky předmětů, osob, zvířat
zaregistrovat změny ve svém okolí (všimnout si a rozpoznat, co se změnilo např. ve třídě, na kamarádovi, na obrázku)
rozpoznat odlišnosti v detailech (např. vyhledat a doplnit chybějící část v obrázku, jednotlivé části složit v celek, nalézt cestu v jednoduchém labyrintu, složit puzzle, hrát pexeso, domino, loto)
sluchem rozlišit slova, slabiky, počáteční slabiky a hlásky ve slovech
 
Pozornost, soustředěnost, paměť
dokončit hru (neodbíhat od ní) i rozdělanou činnost
udržet pozornost i při méně atraktivních činnostech
uposlechnout pokynu dospělého a řídit se jím
zapamatovat si krátké říkanky, rozpočítadla, jednoduché básničky, písničky a reprodukovat je, přijmout jednoduchou dramatickou úlohu
zapamatovat si pohádku, děj, příběh a převyprávět ho
 
 
Tvořivost, vynalézavost, fantazie
spontánně vyprávět zážitky ze svého okolí, z různých vyprávění, či co dítě prožilo příjemného i nepříjemného, vyjadřovat fantazijní představy
vyprávět příběh s vizuální či akustickou oporou (podle obrázků, s dopomocí otázek atd.)
dokreslit chybějící části na obrázku, sestavit části v celek, vytvořit jednoduchý model, stavbu, provést obměnu, tvořit dle vlastní představy, např. stavby z kostek
navrhnout další varianty řešení (co by se stalo kdyby…)
rozvíjet a obohacovat hru podle své představivosti a fantazie
využívat tvůrčí a výtvarné techniky k výzdobě prostředí
improvizovat a hledat náhradní řešení
 
Rozlišování obrazných znaků a symbolů, grafické vyjadřování    
pochopit význam piktogramu např. pravidla chování ve skupině, v hromadném dopravním prostředku, znát význam elementárních dopravních   
značek a označení nebezpečí (elektřina, zákaz rozdělávání ohně, koupání, skákání do vody atd.)
rozpoznat některé grafické znaky s abstraktní podobou (např. zná některé číslice, písmena, dopravní značky)
sledovat očima zleva doprava a dle potřeby i zprava doleva, případně v dalších směrech, jmenovat objekty zleva doprava, vyhledat první a poslední objekt ve skupině, vést čáru zleva doprava, shora dolů
 
   Časoprostorová orientace
orientovat se v časových údajích v rámci dne (např. dopoledne, poledne, odpoledne)
rozlišovat roční období (jaro, léto, podzim, zima) i jejich typické znaky
rozlišovat základní časové údaje, uvědomit si plynutí v čase (např. noc, den, ráno, večer, dnes, zítra, včera, dny v týdnu)
rozlišovat vpravo – vlevo na vlastním těle, v prostoru s oporou o nějaký předmět
 
Základní matematické, početní a číselné pojmy a operace
rozpoznat geometrické tvary – čtverec, kruh, trojúhelník, obdélník
chápat jednoduché souvislosti, nacházet znaky společné a rozdílné, porovnat dle společných či rozdílných znaků (např. vybrat všechny předměty vyrobené ze dřeva), zobecňovat vybrat ovoce, zeleninu, hračky, nábytek, dopravní prostředky atd.) řešit jednoduché labyrinty, rébusy a hádanky
orientovat se v číselné řadě 1 – 10, vyjmenovat ji, porovnat, že 5 je více než 4, chápat číslo jako počet prvků
posoudit početnost dvou souborů a určit počet do 6 (např. o kolik je více a o kolik je méně, kde je stejně)
 
   Řešení problémů, učení
projevovat zájem o poznávání písmen a číslic, 
slovně, výtvarně, technicky vyjádřit svoje jednoduché „nápady“, experimentovat, některé problémy řešit cestou pokus- omyl
samostatně se rozhodnout v některých činnostech
jednoduchý problém vyřešit samostatně i ve spolupráci s kamarády, při složitějších se poradit, postupovat podle pokynů a instrukcí
vymýšlet nová řešení nebo alternativní k běžným situacím (např. jak by to šlo jinak, co by se stalo kdyby) a verbalizovat je
přicházet s vlastními nápady
prohlížet si knihy (atlasy, encyklopedie, obrázkové knihy)
 
Sebepojetí, city, vůle
Sebevědomí a sebeuplatnění
nebát se požádat o pomoc radu
přijmout roli ve hře (např. jako organizátor, jako pozorovatel, jako spoluhráč
umět se rozhodovat o svých činnostech (samostatně se rozhodovat, co udělat, jak se zachovat i o tom, co neudělat, co odmítnout, čeho se neúčastnit)
snažit se uplatnit své přání, obhájit svůj názor
zapojovat se do činností, komunikovat a kooperovat  s dětmi i se známými dospělými,  odmítnout neznámé dospělé
uvědomovat si, že fungování skupiny je postaveno na pravidlech soužití, podílet se na nich a respektovat je
samostatně splnit jednoduchý úkol
 
 
 
Sebeovládání a přizpůsobivost
hodnotit druhé, sebe hodnotit vzhledem k aktuální situaci
odhadnout na co stačí, uvědomovat si , co mu nejde, co je pro ně obtížné
přijímat drobný neúspěch (vnímat ho jako přirozenou skutečnost, že se mu někdy něco nedaří), umět přijmout sdělení o případných dílčích nedostatcích, být schopné se z něho poučit
přizpůsobit se společenství, projevovat zájem o spolupráci
umět se přizpůsobit změnám
reagovat přiměřeně dané situaci (odmítat agresi, přijímat vzor společenského chování, umět se podřídit
 
Vůle, vytrvalost, city a jejich projevy
přijmout povinnost, soustředit se na činnost a samostatně ji dokončit
přirozeně projevovat radost z poznaného a zvládnutého (radovat se, že umí píseň, básničku, ukazuje obrázek, předvádí taneček, výrobek)
přiměřeně reagovat ve známých situacích, umět se zklidnit, ovládnout se, potlačit projev agrese
přirozeně a v míře dané osobnostními předpoklady projevovat pozitivní i negativní emoce (soucit, radost, náklonnost, spokojenost, ale také strach, smutek)
projevovat se citlivě k živým bytostem, přírodě i věcem, pomáhat druhým (např. kamarádům, mladším, slabším, aj.
rozhodovat sám o sobě (o svém chování)
odložit splnění svých přání na pozdější dobu
 
Dítě a ten druhý
Komunikace s dospělým
spolupracovat s dospělým
respektovat dospělého, komunikovat s ním vhodným způsobem (s ohledem na situaci a podmínky)
obracet se na dospělého o pomoc, radu atd.
rozlišovat vhodnost oslovování i tykání a vykání
 
 
 
Komunikace s dětmi, spolupráce při činnostech
chápat a respektovat názory jiného dítěte, domlouvat se, vyjednávat
vyhledávat partnera pro hru, domlouvat se, rozdělovat a měnit herní role, hru rozvíjet a obohacovat
spolupracovat při hrách a aktivitách nejrůznějšího zaměření, být ostatním partnerem
vyjednávat s dětmi i dospělými ve svém okolí, domluvit se na společném řešení
využívat neverbální komunikaci (úsměv, gesta, řeč těla, apod.)
 
Sociabilita
chápat, že každý je jiný, jinak vypadá, jinak se chová, něco jiného umí či neumí a že je to přirozené
k mladšímu, slabšímu či postiženému dítěti se chovat citlivě a ohleduplně (neposmívat se mu, pomáhat mu, chránit ho)
nepříjemný kontakt a komunikaci dokázat odmítnout
bránit se projevům násilí jiného dítěte (nenechat si ubližovat, nenechat se šidit, bránit se posmívání, ohradit se proti tomu)
uvědomit si vztahy mezi lidmi (kamarádství, přátelství, vztahy mezi pohlavími, úcta ke stáří)
spoluvytvářet prostředí pohody
respektovat rozdílné schopnosti
důvěřovat vlastním schopnostem
cítit sounáležitost s ostatními
nabídnout pomoc
 
Dítě a společnost
Společenská pravidla a návyky 
pojmenovat povahové vlastnosti
pochopit funkci rodiny a jejich členů
rozlišovat společensky nežádoucí chování, vnímat co je lež, nespravedlivost, ubližování, lhostejnost, agresivita, vulgarismy
 
Zařazení do třídy / do skupiny /
být schopné přistoupit na jiný názor porozumět potřebám druhých, přijmout společné návrhy, podřídit se rozhodnutí skupiny a přizpůsobit se společnému programu 
orientovat se v rolích a pravidlech různých společenských skupin (rodina, třída, MŠ) a umět jim přizpůsobit svoje chování
          
Kultura, umění
vyjádřit a zhodnotit prožitky ( co se líbilo a co ne, co a proč zaujalo, co bylo zajímavé, překvapivé, podnětné apod.) 
všímat si kulturních památek kolem sebe
 
Dítě a svět
Poznatky, sociální informovanost 
mít poznatky o existenci jiných zemí, národů a kultur (znát typické znaky některých významných národů- přírodní podmínky, oblečení, zvyky, strava, stavby, kde co roste, nebo se pěstuje, žijí zvířata apod.)
rozumět běžným okolnostem a dějům, jevům a situacím, s nimiž se běžně setkává (rozumět tomu, co se ve známém prostředí děje)
mít poznatky z nejrůznějších oblastí života a poznání v rozsahu podle toho, s čím se v praxi setkává, co kolem sebe vidí, co prožívá, co mu bylo zprostředkováno či vysvětleno (např. poznatky o přírodě živé i neživé, o přírodních jevech a dějích, o lidech a jejich životě, o kultuře či technice)
mít poznatky o planetě Zemi, vesmíru
 
Adaptabilita ke změnám
zajímat se, co se v okolí děje, všímat si dění změn ve svém okolí (např. v přírodě), proměny komentovat, přizpůsobit oblečení -  rozlišení pocitu chladu a tepla, chování
vědět, že se stále něco děje, že všechno kolem plyne, vyvíjí se a proměňuje, běžné proměnlivé okolnosti v mateřské škole vnímat jako samozřejmé a přirozeně se tomuto dění přizpůsobovat
ctít oslavy narozenin, svátků, slavností
 
Vztah k životnímu prostředí
být citlivý k přírodě
všímat si nepořádku a škod, dbát o pořádek a čistotu, starat se o rostliny, zvládat drobné úklidové  práce, nakládat vhodným způsobem s odpady, chápat význam třídění odpadu, chránit přírodu v okolí, živé tvory apod.
uvědomovat si, že každý člověk a příroda se navzájem ovlivňují, že každý může svým chováním působit na životní prostředí (podporovat či narušovat zdraví, přírodní prostředí i společenskou pohodu)
spoluvytvářet pohodu prostředí (cítit se spokojeně a bezpečně)
znát, co je škodlivé a nebezpečné (různé nástrahy a rizika ve spojení s přírodou)  i neovlivnitelné- vítr, déšť, záplavy, teplo, sucho, mrazy), co může ohrožovat zdravé životní prostředí
  
f/ Rizika
nerespektování rozdílných tělesných a smyslových předpokladů jednotlivých dětí
nevhodné vzory a modely chování
převažující důraz na pamětní učení a mechanickou reprodukci
příliš ochranářské a příliš nevšímavé prostředí
nedostatek příležitostí k rozvoji uměleckých dovedností dítěte a vytváření estetických vztahů k prostředí, ke kultuře a umění
nedostatek pozornosti prevenci vlivů prostředí, které mohou být pro dítě nezdravé a nebezpečí
 
 
7. Třídní vzdělávací program 
Přehled:
a/ Základní doporučení
b/ Obsah TVP
c/ Charakteristika třídy, věcné podmínky
d/Organizace dne
e/ Pravidla společného soužití ve třídě
f/Společná pravidla pro tvorbu TVP
g/Portfolio dětí
h/Portfolio pedagogů
 
a/ Základní doporučení 
TVP vychází ze ŠVP PV a z vyhodnocení předchozího období, které je doplňováno o myšlenky, zkušenosti, praktické doporučení, informace a další podněty. TVP musí být zpracován písemnou formou, je to plán, který se může měnit podle podmínek, aktuální situace a potřeb dětí. 
 
b/ Obsah TVP
1/ Úvod a vize TVP
2/ Charakteristika třídy, věcné podmínky
3/ Seznam dětí
4/ Věkové kategorie dětí
5/ Značky dětí
6/ Organizace dne
7/ Pravidla společného soužití ve třídě
8/ Vzdělávání dětí se spec. vzdělávacími potřebami
9/ Vzdělávání dětí s odloženou školní docházkou
10/ Spolupráce s rodiči
11/ Spolupráce s institucemi a odborníky
12/ Rutinní činnosti
13/ Integrované bloky a náměty pro týdenní témata
14/ Přehledy
 
c/ Charakteristika třídy, věcné podmínky
Pedagogové vypracují stručnou analýzu třídy (vybavení třídy), věkového složení dětí, počet dětí s OŠD, počet dětí se spec. vzdělávacími potřebami, zaměření učitelek, přítomnost asistenta . 
 
d/ Organizace dne 
TVP je tvořen a realizován tak, aby se všechny režimové a vzdělávací činnosti prolínaly a byly dobře sladěny. Pravidelně je zařazován komunikativní kruh. 
 
e/ Pravidla společného soužití ve třídě
Pravidla jsou vytvářena společně s dětmi, jsou smysluplná, funkční a aktuální k dané třídě a k dění na třídě.
Děti chápou jejich význam a smysl dodržování. 
Většinou se jedná o pravidla návyková, hygienická, bezpečnostní, avšak nejdůležitější jsou pravidla soužití – společenská. 
 
f/Společná pravidla pro tvorbu TVP
TVP je otevřený pracovní plán, který vychází ze ŠVP PV. Tvoří jej pedagogové zvlášť pro každou třídu, aby pedagog měl možnost dostatečně respektovat vzdělávací potřeby, možnosti dětí ve třídě.  Je vytvářený, respektive dotvářený, postupně. Integrované bloky se nemusí připravovat na celý rok dopředu, postačí připravit blok následující, a to v návaznosti na průběh a výsledky bloku předchozího. Dále bereme v úvahu i zájmy a nápady dětí.
Pedagog v TVP konkretizuje obsah jednotlivých integrovaných bloků, jejich cíle, činnosti, výstupy a kompetence.
Promýšlí, jak blok rozvine, plánuje si způsob i postup jeho realizace (volí odpovídající formy, metody a prostředky, rozhoduje se, čím začne apod.). Zvažuje i to, co bude sledovat, čeho si bude všímat, aby měl zpětnou vazbu a mohl plánovat další postup.
Evaluace – Pedagog průběžně hodnotí – co děti zaujalo, co se naučily, jaké cíle byly splněny, co se povedlo a co ne a proč. Sleduje přínos pro děti. Poznamenává si závěry pro další činnosti. Kontroluje a hodnotí především sám sebe, a to za účelem plánování dalšího postupu. Evaluuje průběžně – a to po ukončení jednoho tématu a po ukončení integrovaného bloku. 
Dále do TVP zapracuje případné alternativní programy a projekty dané třídy, plány kroužků, třídní plán akcí a další.
 
g/Portfolia dítěte
Pedagogové založí „osobní složku“ dítěte, při jeho vstupu do MŠ. Průběžně plní s dítětem úkoly k diagnostickému listu, který je ukazatelem pro souměrný vývoj dítěte ve všech oblastech.
Přikládají poznámky o individuálních potřebách dítěte, jeho silných a slabých stránkách, jeho zálibách a přednostech.  Podle potřeby i zprávy od odborníků – logopedie, PPP, SPC. Pokud je školským poradenským zařízením uložen pro dítě IVP, pedagog jej vypracuje. 
Značná část těchto materiálů a informací je osobní povahy, musí se s nimi tudíž zacházet jako s důvěrnými informacemi.
Pedagogové také při vstupu dítěte do MŠ založí „portfolio na pracovní listy“. V této složce pedagogové postupně zakládají pracovní, zábavné, grafomotorické listy, ale i volnou kresbu dětí, možné doložit i výkresy dítěte. Z těchto uložených listů, které mapují a dokládají vývoj dítěte, vytvoří složku, kterou dítěti předají při odchodu z MŠ.
 
h/Portfolio pedagogů 
Portfolio pedagogů je osobní metodický zásobník pedagogů. Obsahuje různé písničky, básničky, metodické materiály, materiály či osobní poznámky.
 
 
 
8. Evaluace
Evaluace  - hodnocení, nám poskytuje zpětnou vazbu, která umožňuje rozpoznat chyby a tím zkvalitnit proces vzdělávání.
Na tomto procesu se průběžně podílí celý pedagogický tým, provozní zaměstnanci i rodiče.
 
Námi stanovené oblasti evaluace jsou:
ŠVP PV
Věcné podmínky
Životospráva
Psychosociální podmínky
Organizace chodu školy
Řízení mateřské školy
Personální a pedagogické zajištění
Výsledky vzdělávání
Spoluúčast rodičů
Spolupráce s institucemi
Podmínky vzdělávání dětí se SVP
Podmínky vzdělávání dětí od dvou do tří let
 
Kromě zmíněných oblastí pedagogové ve třídách průběžně hodnotí týdenní témata a integrované bloky vždy po jejich ukončení. 
K tomuto hodnocení slouží vytvořené tabulky, které má pedagog k dispozici ve své třídě. Hodnocení si zakládá do TVP PV. 
 

 

TOPlist